Nejvěrnější jsou lidé práci v zemědělství a veřejné správě

Již zdaleka neplatí, že kdo chce, práci si najde. Nedostatečná tvorba nových pracovních míst je v posledních letech jedním z hlavních problémů české ekonomiky, a proto nenahrává ani častým změnám zaměstnání. Průměrný pracující Čech mění práci každých osm let, přibližně tedy třikrát až čtyřikrát za život. Alespoň to tvrdí průzkum společnosti Médea Research, který se zaměřil právě na fluktuaci zaměstnanců.
V závěru roku navíc obvykle dochází k ukončování sezonních prací a podniky nové zaměstnance příliš nanabírají. Většina Čechů pracuje ve velkých a středních podnicích, tři čtvrtiny pracovních míst přitom zajišťují služby a výroba. Jak dlouho vlastně Češi zůstávají na jedné pracovní pozici? Kterého oboru se fluktuace dotýká a kde naopak téměř není?
Z průzkumu agentury Médea Research vyplývá, že Češi během své kariéry průměrně vystřídají tři až čtyři zaměstnání. Práci přitom mění zhruba každých osm let. Nejmenší fluktuace je v zemědělství (13,3 let na stávající pozici) a ve veřejné správě (12,4 let na stávající pozici). Nejvíce naopak lidé práci mění v oborech, jako je obchod (8,7 let na stávající pozici) a věda, respektive výzkum (6,8 let na stávající pozici). Platí přitom pravidlo, že čím větší podnik, tím delší je doba zaměstnance v něm strávená. Příkladem může být společnost Kaufland Česká republika v.o.s., jeden z největších tuzemských zaměstnavatelů. V Kauflandu pracuje přes 15 tisíc lidí a mnoho z nich dokonce od příchodu Kauflandu do Česka, tj. 16 let. Jedním z „věrných“ zaměstnanců je například Jiří Hympán, který popisuje svoji kariérní cestu: „Začínal jsem v IT v oddělení podpory filiálek. Typickým úkolem bylo zprovoznit počítačový a pokladní systém na nové filiálce, které v prvních letech rostly po celé zemi jako houby po dešti. Postupně jsem dostal na starost počítačovou učebnu a počítačové kurzy a najednou jsem se ocitnul v personální oblasti a převzal i organizaci podstatné části manažerských a odborných kurzů ve firmě.“
Práci mění častěji mladší lidé, starší mají tendenci setrvat na své aktuální pozici. Doba nástupu na plný úvazek úzce souvisí s nejvyšším dokončeným vzděláním, které se v posledních letech zvyšuje. Své první pozici ale zůstává věrná přibližně pouze pětina lidí. Výrazně vyšší fluktuace je v rámci Prahy, kde je nezaměstnanost tradičně nižší oproti celorepublikovému průměru.

Lucie Vytlačilová
lvyt@medea.cz