Nablýskané žestě zpříjemnily svým zvučným hlasem nedělní odpoledne

V neděli 18. května se konal Festival dechových orchestrů Josefa Růžičky. Zahájení již 7. ročníku přehlídky, která se koná jednou za dva roky, se ujal hlavní pořadatel celé akce ředitel ZUŠ Boskovice Zdeněk Jindra. Zúčastnili se představitelé města a pozvání přijala také žena hudebního skladatele Jarmila Růžičková s dcerami.
Kromě domácího orchestru se na pódiu postupně vystřídaly a svým hudebním projevem rozezpívaly boskovické publikum orchestry ZUŠ ze Žďáru n/Sázavou a z Uničova, Benešovská 12, Bobrůvanka a Svitavská 12.
„Znal jsem se s Josefem Růžičkou osobně. Po jeho smrti se zrodil nápad k uspořádání tohoto festivalu, který právě jemu bývá zasvěcen a stal se již u nás tradicí. Cílem tohoto festivalu je propagace české dechové hudby, vždyť dechovka je národní poklad a jako takový by se měl udržovat a opatrovat pro další generace,“ hovořil organizátor zmíněné akce Zdeněk Jindra.
Velice příjemným prvkem festivalu bylo vystoupení dcer Josefa Růžičky, které si společně se sólisty orchestrů zazpívaly několik písniček.
„Dechová hudba je určitě stále živoucí součástí naší populární hudby a jak je vidět, i mladí k ní mají blízko, což je dobře. Hlavní proud této muziky se vyvíjí, má dnes široké spektrum jak posluchačů, tak i interpretů,“ doplnil dirigent ZUŠ Ždáru n/Sázavou Vratislav Jindra.
„Mám radost, když vidím známé mladé tváře mezi hudebníky, zvlášť pokud jsou mezi nimi ti, které jsem dříve učila,“ s dojetím přiznala bývalá učitelka základní školy Marie Hřebíčková a dodala, že ji příjemně strávené nedělní odpoledne potěšilo.
„ Všichni hráli Pepíčkovi, který tou dechovkou žil a skládal ji, a proto i dcery k ní vedl. Po ukončení konzervatoře učil v Lomnici u Tišnova. Už tenkrát patřila pod Blansko, kam hodně jezdíval. Letos by se dožil 70 let, a tak to bylo milé vzpomínání při jeho skladbách zastoupených v pestrém sledu šesti dechových orchestrů,“loučila se s dojetím Jarmila Růžičková.
Kromě krásných melodií moravského skladatele lidových písní v rytmu polky a valčíku zazněla i tanga a orchestrální skladby. Diváci nešetřili potleskem, což je pro účinkující největší radostí a odměnou. Nepřehlédnutelným faktem zůstává, že tahle hudba má u nás velkou tradici.

Jarmila Sekaninová