Na úrodu zaútočil mráz, ztráty budou známy za pár týdnů

Region * Stejně jako před rokem, zastihlo zemědělce i sadaře nezvykle chladné dubnové počasí. A přestože výsledné škody budou známé až během několika následujících týdnů, je jisté, že mrazy za sebou zanechají značné škody. Na některých místech již počítají s milionovými ztrátami.

„Předminulý týden ze čtvrtka na pátek bylo až minus 6,1 stupňů. To je hodně. Stromy jsme sice ošetřili přípravkem na odolnost proti chladu, ale při této teplotě již neučinkuje. I když stromy ještě nerozkvetly, tak škoda nastane. Chytřejší ale budeme za dva týdny,“ prozradil Jiří Šafář, ředitel ZEAS Lysice. Těžkou hlavu měli při mrazivém počasí například také v Agrodružstvu Brťov-Lipůvka. Před rokem zde přišli o značnou část jablek a letos se situace zřejmě bude opakovat. „Rozsah škod zatím nemůžeme plně určit, ale budou velké. Loni jsme přišli o více jak polovinu úrody a obávám se, že letos to může být stejné,“ lituje Vlastimil Pokorný. Podobné starosti ale nemají sami. „Myslím, že k určitému narušení díky mrazům došlo, ale těžko předpokládat, v jaké míře. U švestek ztráty budou, u jablek zatím nevíme,“ říká Mojmír Dosedla, ředitel VOS zemědělců ve Velkých Opatovicích.

Škody však nezahrnují jen oblast sadařství. Pomrzla také část úrody na polích. „Museli jsme zaorat přibližně padesát hektarů řepy cukrovky, kterou jsme zkusili zasít znovu. To znamená další ztrátu,“ pokračuje Šafář. Zorat pole museli také v Agrospolu Knínice. „Zaoralo se přes sto dvacet hektarů řepky, kterou jsme znovu zaseli. Jen to pro nás znamená více jak milionovou ztrátu. U ostatních plodin zatím nevíme přesně, možná ale pomrzla část rybízu a višní,“ říká ředitel Ladislav Menšík. Dubnové počasí je zkrátka nevyzpytatelné. „Problém je v tom, že deset dní bylo teplo a vegetace poskočila více, než bylo třeba. A pak udeřil celoplošný mráz, nikoliv tradičnější dubnové přízemní mrazíky,“ vysvětluje Vlastimil Pokorný. Chladné počasí se následně vrátilo ještě o týden později, kdy dokonce ráno ležela na zemi vrstva sněhu. „Teploty se ale držely kolem nuly, to není katastrofa. Počasí posledních dní, ale například nepřeje ani včelám. Nic nelétá,“ upozornil Jiří Šafář.

V některých částech republiky se snažili mráz rozehnat pomocí speciálních přístrojů na tvorbu mlhy. I v našem regionu používají sadaři podobné varianty. „Přístroj na mlhu zakoupený nemáme, ale při této teplotě by stejně nepomohl. Navíc, zamlžování nejde provádět, když je vítr, který mlhu rozfouká. Zkoušeli jsme ale například postříkat stromy vodou. Účinek to však nemělo. Při minus šesti stupních je šance na úspěch hodně malá,“ říká Vlastimil Pokorný. O něco úspěšnější byli v minulosti v Knínicích. „Pokud hrozí mrazy, tak například v minulém roce jsme zkoušeli zapalovat staré balíky slámy a zdá se, že to pomohlo. Alespoň u švestek se nám to vyplatilo,“ zakončil Menšík s tím, že na letošní mráz by to však zřejmě nestačilo.