Spojujeme minulost s budoucností již od roku 1817…. Motto:
Lidské snaze shromažďovat krásné a vzácné věci vděčíme za vznik sbírek.
Nový vizuální styl MZM:
Autoři: Dana Chatrná, Václav Houf
Platnost:
od 24. března 2011 Nejdůležitější údaje z historie Moravského zemského muzea: - Moravské zemské muzeum patří k největším a nejstarším muzejním institucím ve střední Evropě. Spravuje nemalou část českého národního kulturního pokladu (ve depozitářích přes 6 milionů sbírkových předmětů) a je významnou součástí české vědecké obce (v roce 2009 bylo muzeum rozhodnutím MK ČR jmenováno vědeckovýzkumnou institucí, jejíž úkolem je věnovat se základnímu i aplikovanému výzkumu a experimentálnímu vývoji).
- S myšlenkou založit v Brně zemské muzeum se poprvé setkáváme v roce 1803 v projektu řešícím reorganizaci vědecké práce na Moravě. U založení muzea stál moravskoslezský zemský guvernér hrabě Josef Karel Dietrichstein a přední osobnost moravského duchovního života na počátku 19. stol. Christian Karel André.
- Zřízení muzea v centru Moravy dostalo konkrétní podobu v roce 1816. Tehdy Hospodářská společnost pověřila Andrého a Josefa Hormayera (rakouský historiograf) vypracováním memoranda navrhujícího založení „národního muzea moravskoslezského“. Pamětní spis svoji autoritou podpořili osvícení moravští aristokraté, představitelé Hospodářské společnosti - starohrabě František Hugo Salm-Reifferscheidt, vzdělaný právník a vysoký soudní úředník hrabě Josef Auersperg a moravskoslezský zemský guvernér hrabě Antonín Bedřich Mitrovský.
- Císař František I. v nejvyšším rozhodnutí z 29. 7. 1817 vznik muzea, nazvaného na jeho počest Františkovo, schválil.
- Veřejnost byla seznámena se založením muzea 24. března 1818 vyhláškou guvernéra hraběte Mitrovského.
- Rok 1900 – muzejní sbírky se staly vlastnictvím markrabství Moravského. Správu muzea převzala nově vytvořená Moravská muzejní společnost. Do té doby Františkovo muzeum se stává Moravským zemským muzeem. 4. dubna 1900 vzal moravský zemský sněm tuto změnu na vědomí a odsouhlasil potřebné dokumenty.
- 15. 3. 1939 – organizace brněnských nacistů uzamčena veškeré sbírky MZM. Do života muzea vstupuje germanizační úsilí. V roce 1940 je muzeum úředně převedeno na ústav s německým vedením.
- 10. května 1949 je na základě zrušení zemského zřízení muzeum převedeno do státní péče (ministerstvo školství, věd a umění). Tehdy se také zkracuje název muzea na Moravské muzeum.
- Od 10. července 1990 začalo muzeum opět používat název s přívlastkem zemské. Od ledna 1991 přešlo MZM do přímé správy Ministerstva kultury.
Historie stylu a loga MZM 1817 – 1880: Tiskoviny, popř. grafické materiály jsou v současné době dohledávány v archivech jiných institucí, reps. archivech soukromých osob. V archivu MZM pouze existuje seznam odeslaných tiskovin. Protože v té době již vyhrazené prostory v Dietrichsteinském paláci sloužily k prezentaci sbírek muzea., je pravděpodobné, že byly i prezentovány veřejnosti.
1880 – 1900: Lze již předpokládat strojově tištěné dopisní papíry s graficky výrazně zpracovanou hlavičkou.
1900 – 1918: Velmi precizně zpracované tiskoviny předtištěné v tiskárnách s důrazem na dopisní hlavičku, razítko. Objevuje se grafický motiv – pohled do Biskupského dvora (dřevoryt) na časopisech, od té doby poměrně často opakovaný.
1945 – 1989: - Grafická úprava všech úředních tiskovin se výrazně zjednodušuje až minimalizuje, omezuje se pouze na text. Tvorba plakátů naopak nabývá na významu (sítotisk umožňuje tisk velkých barevných plakátů).
- Návrhy plakátů byly zadávány různým brněnským grafikům, především v období 60. až 80. let byly samostatnými výtvarnými díly, v nichž nebyla data
o muzeu jednotná. Na plakátech z tohoto období jsou uvedeni autoři jako např. L. Kapoun, Václav Hartl, Boris Mysliveček, Petr Jero, (?) Vlach a další.
- Běžná sdělení formou odpovídající letáku byla tištěna do 80. let v tiskárně muzea v jednotné formě na tenkém průsvitném barevném papíru pouze v textové podobě ve formátu B4.
1989 – a dále: 20. května 1991 odevzdává Dana Chatrná nový návrh logotypu
a loga MZM, ze kterého vychází i současná podoba loga muzea.
Nový vizuální styl Moravského zemského muzea Právě datum 24. března 2011 bylo s odkazem na historii (v roce 1818 seznámena se založením muzea veřejnost) zvoleno dnem, kdy MZM přichází s novým vizuálním stylem a představuje ho veřejnosti.
Vychází z návrhu logotypu výtvarnice Dany Chatrné z roku 1991. Autorem nové úpravy loga a celého jednotného vizuálního stylu MZM je významný brněnský grafik Václav Houf.
V hlavní roli modul Základní principy: racionální rámec naplněný emocemi, nedořečenost, náznak
Základním principem vizuálního stylu je modul čtvercové sítě. Smyslem je sjednotit vizuální podobu tiskovin Moravského zemského muzea a to především plakátů, letáků a pozvánek, kterými se obrací na veřejnost.
Záměrem je vytvořit jednotný vizuální obraz kulturní instituce, která shromažduje cenné doklady naší dávné i nedávné historie, vědecky je zpracovává a ve vybraných sériích představuje veřejnosti formou stálých expozic, tematických výstav, přednášek a nejrůznějších osvětových akcí.
Novou vizuální tvář muzea bude vytvářet důsledné využívání a prezentace atraktivního obrazového materiálu ze sbírek všech oddělení muzea a snaha po
větším zviditelnění práce odborných oddělení.
Veškeré grafické prvky tiskovin ustupují do téměř monochromní barevnosti mírně redesignované původní značky a do hlavní role vstupují vybrané, vzácné exponáty
z depozitářů muzea.
U použitých fotografií se budou užívat zajímavější výřezy, dramatičtěji střídat detaily, polodetaily i celkové záběry. Více se bude pracovat s náznakem a tajemstvím.
Obraz nebude ani tak ukazovat, jako spíše naznačovat a lákat. V kontrastu k tomuto pojetí obrazu budou naopak jednotlivé popisky vypracovány podrobně a s vědeckou precizností. Pravidla užívání modulu nejsou nikterak striktní, dobrému grafikovi tak umožní pracovat s téměř neomezeným počtem kombinací.
Manuál se pouze snaží naznačit některé možnosti skladby a naplnění modulu obrazovým materiálem.
Důležitým momentem při vytváření jednotlivých tiskovin by v rámci celkového dojmu měl být pocit převahy obrazu nad textem. Značka muzea nastavující základní jednotku rastru a umístěná nehybně do stále stejného místa bude zároveň navozovat pevné ukotvení instituce v místě, čase a dějinách.