NORMALIZACI NAVZDORY_Občanský odpor proti komunistické totalitě

NORMALIZACI NAVZDORY _Občanský odpor proti komunistické totalitě

Výstavní prostor: Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, výstavní sál v přízemí
Termín výstavy: 5. června – 10. listopadu 2013, otevřeno út: 9 – 15, stř – pá: 9 – 17,
so a ne 13 - 18
Autoři výstavy: PhDr. Zdeněk Drahoš, PhDr. Eleonora Jeřábková, PhDr. Jan Břečka
Kurátor výstavy: PhDr. Zdeněk Drahoš
Vernisáž: 4. června v 17 hod. ve foyer Dietrichsteinského paláce

Projekt je realizován za finanční podpory statutárního města Brna.

Výstava přestavuje veřejnosti ukázku z nových velmi vzácných sbírkových přírůstků Historického oddělení a Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea z let 2010 – 2013. Navazuje tím na dlouhodobou výstavu o Chartě 77 v prostorách Ústavního soudu v Brně, která byla instalována k 1. únoru 2012 (první veřejné vystavení originálu Charty 77) a následně v září ve Vídni. Moravské zemské muzeum získalo velice podstatné fondy a dokumenty od Oty Filipa, Jiřího Gruši, Jana Trefulky, Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové, Boženy Komárkové, manželů Šimsových, Bedřicha B. Bašuse, Rogera Scrutona a Jana Tesaře, přičemž ve stadiu předávání je fond Milana Uhdeho.

Tyto akvizice naplňují dlouhodobý záměr MZM vytvořit centrum společenských a kulturních dějin bývalého Československa druhé poloviny 20. století, které bude umístěno v objektu MZM na Hudcově ulici v Brně, a bude se skládat ze studijních místností věnovaných jednotlivým osobnostem
a událostem.

Výstavu Normalizaci navzdory zahajují obrazové a textové dokumenty k 21. srpnu 1968, kdy vstup tzv. spřátelených vojsk zničil výjimečný pokus o demokratizaci společenského života, dále pak
k protestním demonstracím při prvním výročí okupace 21. srpna 1969, které byly největším projevem odporu proti tzv. normalizaci. Následuje přiblížení iniciativ a osobností, které proti zrůdnému totalitnímu systému v 70. a 80. letech vystupovaly a byly za to trestány - počínaje existenčním zákazem, ztrátou publikační či obecně veřejné činnosti, domovními prohlídkami, odpojováním telefonů, soudními procesy a vězněním, až po vyhoštění z vlasti.

Výstava přirozeně nepřipomíná pouze nejvýznamnější dokument, kterým je prohlášení Charty 77 se souhlasnými „podpisy krví“ jejích signatářů, ale i mnohovrstevnatou činnost bytové (podzemní) univerzity, samizdatovou i exilovou literaturu, promyšlené snažení mezinárodní rodiny Nadace Jana Husa, „katolickou petici“ Augustina Navrátila, rozpad komunistického světa a samozřejmě události listopadu 1989.

Obrazové i textové dokumenty jsou doplněny i autentickými filmovými záběry ze srpna 1968 v brněnských ulicích, dále rozmnožovacím rámečkem (cyklostylem), kterým Jaromír Němec pořizoval tisíce stran samizdatových textů a lodním kufrem historika Jana Tesaře, který byl komunistickým režimem třikrát vězněn a následně vyhoštěn.

Moravské zemské muzeum sídlí v Brně, ale to skutečně není jediný argument, proč celou výstavou prolínají antinormalizační brunensia. Brno se totiž v některých aspektech vzdoru stalo nejaktivnějším městem v tehdejším Československu.

Výstava připomíná absurdní svět, který skončil před bezmála čtvrtstoletím. Vyvolává jménem ty, kteří svůj život stáli zpříma, a vzdává jim náš dík…