Místo: Dietrichsteinský palác, Brno, Zelný trh 8, Galerie Parnas
Termín: 28. září – 13. října 2013, otevřeno v mimořádných otevíracích dobách: pondělí až pátek 9 – 18 hod., sobota a neděle 13 – 18 hodin
Vernisáž: 27. září v 17.00 hod. ve foyer Dietrichsteinského paláce
Dnes už není žádných pochyb, že i napříč konfesijním spektrem prezentuje
Bible kralická jeden z největších intelektuálních a kulturních výtvorů celých českých dějin. Představuje národní klenot, jenž se zrodil v době konfesijní nevraživosti a vyhrocujícího se konfliktu, jenž (přinejmenším na českém území) brzy znamenal zánik komunity, která umožnila její vznik – Jednoty bratrské. Tato původně nevelká církev, která z počátku dokonce odmítala vyšší vzdělání a kulturu, se postupně propracovala k zralejšímu postoji. Od svého vzniku však jednoznačně považovala za nejvyšší autoritu ve věcech víry Písmo svaté. Příklad evropských reformátorů Martina Luthera a Jana Kalvína pak inspiroval bratrské učence a překladatele (v čele s biskupem Janem Blahoslavem, jenž sám přeložil Nový zákon) k přípravě vrcholného díla, kterým jednoznačně byl nový český překlad Bible s komentáři provázejícími text. Vysoké jazykové a technické standardy, kladené samotnými autory na připravované dílo, umožnily vzniknout jedinečnému výtvoru, který podnes představuje trvalou výzvu všem dalším překladům Bible do češtiny.
Mezi nejpozoruhodnější výsledky práce tiskárny, pracující v západomoravských Kralicích nad Oslavou v letech 1578–1621, pak jednoznačně patří jednodílné vydání Bible z roku 1613, tištěné velkými literami a bez komentářů známých z
Šestidílky. Toto vydání biblického textu obsahovalo nový překlad Nového zákona vydaný roku 1601 (reflektující neustávající intelektuální kvas, duchovní přemítání a zamýšlení se bratrských učenců nad co nejvěrnějším překladem Slova Božího).
Tato poslední kralická redakce
Biblí české představuje mistrovské dílo po stránce jazykové
i překladatelské a dodnes je (stejně jako
Šestidílka z let 1579–1594) považována za vrcholné dílo dobového knihtisku, srovnatelné s jinými biblickými texty, včetně překladu Martina Luthera. Po celé 17. a 18. století
Bible kralická představovala pro Čechy bez rozdílu vyznání vzor jejich jazyka
a hluboce ovlivnila náboženský i literární život našich buditelů. Velkého ohlasu dosáhla i v zahraničí, a to nejen na Slovensku, ale také v německých zemích.
K letošnímu výročí vydání této jedinečné práce připravilo Moravské zemské rovněž pro širokou veřejnost publikaci Jiří Mitáček (ed.) a kolektiv:
Za Kralickou do Kralic aneb 400. výročí Bible kralické.Brno 2013, 216 s. Na tomto publikačním projektu se podílela řada předních domácích odborníků z Moravského zemského muzea, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Filozofické fakulty Karlovy Univerzity, Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, Historického ústavu AV ČR ad., kteří se usilovali představit zájemcům o národní historii fenomén
Bible kralické z historického, jazykového, literárně vědného, hudebně vědného či teologického náhledu.
Bratrská tiskárna, založená roku 1562 v Ivančicích a od roku 1578 působící v Kralicích nad Oslavou, pracovala pod vedením vynikajícího tiskaře ZacharyášeSolína Slavkovského († 1596). Produkce tiskárny byla značně nerovnoměrná a řídila se okamžitou vydavatelskou potřebou. Její program usměrňovala pouze úzká rada – sbor představených jednoty bratrské. Skladba vydávaných titulů však nebyla náhodná. Kolektivní vlastnictví a nevýdělečné zaměření tiskárny ji povýšilo na výjimečnou instituci bratrského centra. Jádro její činnosti tvořilo vydávání biblických a hymnologických textů. Nemalou část tisků tvořily postily, edice modlitebních knih a příručky – agendy ke křtu, oddávání, k působnosti laických představitelů sborů. Mezi vytištěnými tituly nalezneme rovněž několik svazků vzdělavatelské literatury
a školní i mimoškolní knižní pomůcky. Vydávána byla také bratrská konfese, která vycházela
i jinojazyčně pro potřeby zahraničí. Hlavním postupně naplňovaným cílem bratrské tiskárny byl tisk Bible, známé jako kralická Šestidílka (1579, 1580, 1582, 1587, 1588 a Nový zákon 1594), překládané z hebrejštiny a řečtiny, kvůli čemuž se v Ivančicích a posléze v Kralicích nad Oslavou shromáždili povolaní učenci, především z řad bratrských duchovních a teologů. Vydání prvních tří dílů řídil Izaiáš Cibulka a na jejich grafické výzdobě se nejspíše podílel také Martin Dadán, který participoval také na výzdobě v kralickém kostele sv. Martina z roku 1580. Smrtí Izaiáše Cibulky v roce 1582 byly práce na tisku Bible přerušeny na celých pět let. Teprve roku 1587 se ZacharyášiSolínu Slavkovskému objevují po boku noví spolupracovníci. Zvláště mladý Václav Elam, osobitý kreslíř a řezbář, vtiskl dalším tiskům svou pečeť. Typograficky mimořádně hodnotná Jednodílka z roku 1596 je již zcela jeho grafickým dílem
a je rovněž posledním tiskem Zachariáše Solína († 1596). Záhy po bitvě na Bílé hoře
(8. listopadu 1620) bylo sídlo bratrské tiskárny Kralice (nad Oslavou) vypleněno procházejícím císařským oddílem, přičemž byl vyrabován i kralický zámeček. Tuto skutečnost dokládá také unikátní nález více než 4.000 originálních literek a dalšího typografického materiálu v místech dřívějšího příkopu kralického zámečku, objevených při archeologických výzkumech Moravského muzea v letech 1956–1971. Tiskárna byla následně po přepadu přesunuta do bezpečí náměšťského zámku, pod ochranu vlivného moravského šlechtice Karla st. ze Žerotína (1564–1636). V Náměšti nad Oslavou po svém odchodu z Fulneku roku 1621 nalezl útočiště také Jan Amos Komenský, jemuž zde nejspíše poslední kralický tiskař Václav Elam vytiskl knížečku
Přemyšlování o dokonalosti křesťanské. Pokud bychom shrnuly více jak čtyřicetileté působení tiskárny v Kralicích nad Oslavou, tak můžeme konstatovat, že zde bylo vydáno celkem padesát devět titulů knih. V březnu roku 1629 byla tiskárna převezena nejdříve do Přerova a poté ještě na podzim roku 1629 našla konečný azyl v polském Lešně. V Lešně, pod ochranou vůdce velkopolské protestantské šlechty Rafaela Lescczyńského, tiskárna pod vedením samotného Jana Amose Komenského pokračovala ve své práci. Již v roce 1630 je zde s předmluvou biskupa Komenského vydána první lešenská kniha
Praxispietatis. Lešenským tiskaři byli Matouš Teodor Krokočínský, rodák z Krokočína u Kralic († 1632), a posléze Daniel Vetter. Do požáru polského Lešna v závěru dubna roku 1656, při kterém zanikla i samotná tiskárna, vyšlo z jejího lisu celkem 115 tisků, z toho 37 prací Jana Amose Komenského. Celková produkce bratrské tiskárny za dobu její existence v letech 1562–1656 přesáhla 200 tisků.
Památník Bible kralické, Kralice nad Oslavou Realizace nové podoby Památníku Bible kralické se uskutečnila na přelomu 20. a 21. století. V tomto období prošel rekonstrukcí samotný Památník i blízké relikty středověké tvrze, sídla tajné bratrské tiskárny. V roce 2001 byla zpřístupněna také nové expozice věnovaná historii tiskárny pod názvem Dílo tiskařů jednoty bratrské. Tato expozice představuje činnost bratrské tiskárny jako celku, avšak vyzvedává rovněž její vynikající jednotlivce – Jana Blahoslava, ZacharyášeSolína, Václava Elama nebo v závěrečné etapě Jana Amose Komenského. Expozice vede návštěvníka od prehistorie tiskárny, sleduje počátek její práce v Ivančicích, vrchol působní v Kralicích nad Oslavou a dospívá až k jejímu zániku v plamenech lešenského požáru roku 1656. Nová expozice v Památníku Bible kralické je věnována Janu Amosi Komenskému (Labyrint života Jana Amose Komenského) představuje formou životní poutě zmíněného velikána české historie také řadu dalších významných osobností evropského prostoru konce 16. a především následujícího 17. století. Jsou to např. Karel st. Ze Žerotína, kardinál František z Dietrichsteina, vizionářka Kristýna Poniatovská, slavný francouzský kardinál de Richelieu, filozof a matematik René Descartes, švédská královna Kristina, osvícený jezuita Bohuslav Balbín, legendářní malíř Rembrant či první československý prezident T. G. Masaryk a další…
Kontakty:
Dr. Jiří Mitáček, kurátor výstavy, 533 435 243, 602 459582,
jmitacek@mzm.cz Eva Pánková, PR, 533 435 273, 606 738 098,
epankova@mzm.cz