Glaukon vypráví příběh, jenž zažil bojovník Ér, který po dvanácti dnech své smrti oživl a oživnuv vypravoval, co na onom světě uviděl:
„...spatřili rovný pruh světla jako sloup, táhnoucí se shora celým nebem i zemí, podobný nejvíce duze, ale jasnější a Čistší; ušedše cestu jednoho dne přišli k němu a tu viděli uprostřed světla táhnoucí se od nebe konce lan, kterými jest nebe svázáno – toto světlo jest prý totiž pás nebes, držící pohromadě celou otáčející se oblohu jako pásová lana triér –, a od těch konců jdoucí vřeteno Nutností, jímž jsou otáčeny všechny nebeské kruhy; jeho hřídelík a háček jest prý z oceli, přeslen pak jest smíšen z této a z jiných látek. Sestrojení toho přeslenu jest prý takovéto: jeho tvar jest jako u obyčejného na zemi, ale podle toho, co o něm říkal, třeba si pomysliti, že jest takový, jako kdyby do jednoho velkého přeslenu, dutého a veskrze vydlabaného, byl vložen jiný takový menší a přiléhající přeslen, jako nádoby, které se mohou do sebe vespolek vkládati, a tak i jiný třetí a čtvrtý a ještě čtyři jiné. Všech přeslenů jest prý totiž osm; vloženy jsou jeden do druhého, ukazujíce své kraje nahoře jako prstence a kolem hřídele tvoří souvislý povrch jednoho přeslenu; onen pak jest protknut naveskrz středem osmého přeslenu. Tu pak šířka prstence prvního a nejkrajnějšího přeslenu jest prý největší, druhé co do šířky jest mezikruží šestého, třetí pak čtvrtého, čtvrté osmého, páté sedmého, šesté pátého, sedmé třetího, osmé pak druhého. A prstenec největšího přeslenu jest pestře třpytivý, sedmého nejjasnější, prstenec osmého má svou barvu od lesku sedmého, prstence druhého a pátého jsou si vespolek podobny a jsou žlutší než ony, třetí pak má barvu nejbělejší, čtvrtý načervenalou, Šestý pak jest druhý co do bělosti. Otáčí se pak vřeteno jako celek jedním a týmž směrem, ale v tom celku, dokola se pohybujícím, sedm vnitřních prstenců otáčí se zvolna směrem celku protivným; z těchto pak samých že nejrychleji jde kruh osmý, na druhém místě a mezi sebou stejně rychle sedmý, šestý a pátý; třetí stupeň rychlosti má, jak prý se jim jevilo, při svém zpětném otáčení kruh čtvrtý, Čtvrtý třetí a pátý druhý. Otáčí se pak to vřeteno na klíně Nutnosti. A na jeho prstencích nahoře na každém prý sedí Siréna, spolu se otáčejíc a vydávajíc jediný zvuk, jediný tón; ze všech osmi pak zaznívá jedna souzvučná harmonie..."
Výňatek z Platonovy Ústavy
|