Města a obce sází na obnovitelné zdroje

Region * Možnost úspory, přilepšení do městské kasy a ochrana životního prostředí, to jsou hlavní důvody proč se ve městech a obcích stále zmiňuje možnost využití alternativní energie. Na polích za Velkými Opatovicemi, za Kunštátem, ve Vískách a na několika budovách v Boskovicích by se již brzy měly objevit fotovoltaické články. Energie, kterou vyrobí, by měla být použitá pro místní síť, někde ji budou prodávat.
V Boskovicích chtějí solární články umístnit hned na několika místech. „Služby Boskovice uspěly s žádostí o dotaci na vybudování fotovolatických článků na střechách základní školy. Přiznaná dotace je 5, 3 milionů, celkově by solární články měly stát asi sedmnáct milionů,“ vysvětlil boskovický starosta Jaroslav Dohnálek. Doplnil, že další peníze na fotovoltaické elektrárny poputují do rozpočtu boskovické nemocnice. „Energii ze slunce začnou obě organizace již letos používat. „Základem projektu je, že zařízení sama spotřebují vyrobenou energii. U školy ale předpokládáme, že v době prázdnin, budeme energii prodávat do sítě,“ přiblížil starosta. Návratnost investice se podle něj pohybuje v řádu deseti let.
Energii ze slunce by v budoucnu chtěli získávat i ve Velkých Opatovicích. Už o prázdninách by se fotovoltaická elektrárna měla objevit na střeše tamní základní školy. „Máme již přiznanou dotaci ve výši čtyři a půl milionu korun, zbytek z dvacetimilionového projetu doplatí město. Počítáme, že návratnost investované částky je asi deset let,“ uvedl starosta Velkých Opatovic Jiří Bělehrádek. Upřesnil také, že vyrobenou energii chtějí prodávat do distribuční sítě. Další fotovoltaické články chtějí opatovičtí umístit na poli za městem. „Zpracováváme územní rozhodnutí. První návrh na umístění fotovoltaických článků nevyšel, protože pozemky, na kterých jsme elektrárnu chtěli umístit měli větší bonitu,“ upřesnil Bělehrádek.
Do konce letošního roku by se fotovoltaické články měly objevit také ve Vískách. „Dokončují se všechny potřebné věci, abychom mohli začít elektrárnu stavět. Protože cena elektřiny je zafixovaná do koce roku, chtěli bychom vše do konce roku stihnout. Velikost investice zatím nedokážu odhadnout,“ uvedl starosta Vísek Stanislav Kamba.
V Kunštátě by mohla fotovoltaická elektrárny vyrůst už v září. „Je dokončeno stavební řízení. Ještě nám zbývá vyřídit nějaké náležitosti ohledně připojení elektrárny na sloup elektrického vedení a vydat stavební povolení. Dále musíme vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele a může se začít stavět,“ vysvětlil starosta Kunštátu Pavel Göpfert. Podle něj na sluneční panely našli přibližně dvacetihektarové místo na polích za městem. „Elektrárnu chceme umístit na jižním svahu na cestě z Kunštátu do Zbraslavce. Panely tedy budou stát daleko od města, na místě, které není z města ani třeba od zámku vidět,“ uvedl starosta. Doplnil, že v době, kdy zastupitelé města žádali o změnu územního povolení, připravili pro občany města informační panelovou diskusi, kde měli všichni možnost vyjádřit své námitky k plánu města. „Proti stavbě fotovoltaické elektrárny jsme nezaznamenali žádné negativní ohlasy. Zazněly ale nesouhlasné názory na stavbu větrné elektrárny, kterou jsme zamítli,“ zavzpomínal Göpfert. Vysvětlil také, že elektrárna může při plošném rozsahu vyrobit až osm megawatt ročně. „Město Kunštát má se společností EON domluveno, že 1,75 megawatt půjde do sítě. Výstavba elektrárny by měla stát okolo sto třiceti milionů. Co se týká financování, vše záleží na následujících jednáních,“ uvedl kunštátský starosta.
Oproti tomu Zdeněk Peša, který je starostou nedaleké Olešnice, se k solárním elektrárnám staví s odstupem. „Větrné, ale i solární elektrárny obrovským způsobem zasahují do rázu krajiny. Když už využít obnovitelné zdroje energie, tak jsem pro solární panely a v menším množství. Jinak by se v budoucnosti mohlo stát, že pojedete na kole po nějaké cyklostezce a místo na rozkvetlou louku se budete dívat na černé panely,“ vyjádřil svůj názor Peša. Dodal, že olešničtí zastupitelé se shodují na názoru, že jsou ochotní podpořit umístění solárních panelů na střechu mateřské školy. Pozastavil se také nad budoucností fotovolatických článků. „Až skončí jejich životnost, města je budou muset s obrovskými náklady likvidovat jako nebezpečný odpad,“ vysvětlil Peša.
Jak přiblížila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková, panely postavené na loukách jsou jedním z největších negativ využívání energie ze slunce. „Zábor půdy může být z hlediska životního prostředí problematický. Proto jsou mnohem vítanější projekty na střechách budov. Ovšem výhodou elektrárny i na zelené louce je, že pozemek nijak neznehodnotí, v případě potřeby nebo po skončení životnosti je elektrárna velmi snadno demontovatelná. Mezi fotovoltaickými panely se mohou klidně pást třeba hospodářská zvířata,“ popsala mluvčí. Upřesnila také, jaké jsou největší výhody využívání solárních článků. „Z hlediska životního prostředí jsou fotovoltaické elektrárny přínosem. Nezpůsobují téměř žádné znečištění ovzduší, nevytváří rakovinotvorné látky ani emise,“ vysvětlila Roubíčková.Doplnila, že životnost solárních článků se pohybuje v řádu dvou až tří desítek let.