Manuální práce ve školách jsou na ústupu, stále však nevymizely

Region * Olešničtí se tak rozhodli reagovat na absenci manuální práce v běžném životě dětí. „I školství pracuje na základě společenské objednávky. Pokud společnost a rodiče kladou důraz např. na znalost výpočetní techniky nebo jazyků, pak na některé obory se zase pozornosti nedostává. Není se pak co divit, že hovoříme o šikovných řemeslnících a dělnících v továrnách u generace nad 40 let,“ upozorňuje Peša.
Ne všude ale manuální výuka mizí. Třeba na základní škole v Lysicích je stále výrazně preferována. „Podle vzdělávacího programu jsou vyčleněny tři hodiny na druhém stupni. My dotujeme druhý stupeň šesti hodinami. Vyučujeme chlapce i děvčata v dílnách, na zahradě i ve cvičném bytě. U nás musí ještě žáci dělat rukama. Moje filozofie je taková, že každý člověk by měl umět dělat hlavou i rukama, i když dnes se to už moc „nenosí“,“ říká zklamaně ředitel Zdeněk Burýšek. „Školy raději učí žáky jak vyplnit přihlášku na pracovní úřad, jak hledat práci. Neboli učí žáky teorii práce, nikoliv dělat rukama. Je to pohodlnější a hlavně laciné. Problém vidím i v tom, že po roce 1990 začaly školy budovat počítačové učebny na úkor dílen s tím, že se domnívaly, že počítače vše nahradí,“ dodává. Další rozšíření hodin ale v Lysicích díky nedostatku hodin zavést nemohou. „Jen se usmívám tomu, že nyní odborná pedagogická veřejnost „objevila ameriku“ a chtěla by pracovní vyučování rozvíjet. Já je ve škole nikdy nezrušil, protože každý rozumný člověk ví, že manuální práce je stejně důležitá jako práce mentální,“ myslí si Burýšek.
Důležitost této výuky vnímají i v Letovicích. „Vytváření manuálních dovedností žáků a zároveň jejich povědomí o významu zručnosti a dovednosti patří k důležitým aspektům našeho vzdělávacího programu. V minulých letech jsme nezrušili dílny, ale ještě je doplnili. Vedle dřevodílny, kovodílny máme i učebnu vybavenou šicími stroji nebo cvičnou kuchyňku,“ přiblížil ředitel ZŠ Letovice Miloš Randula, podle kterého zkouší žáci i další ruční práce a do budoucna hodlají obnovit i elektroučebnu. „Zásadním problém je způsob financování škol, který „nabádá“ k rušení těchto předmětů, neboť smysluplně vyučovat dílny lze pouze ve skupinkách do 12-14 žáků. Pokud se nezmění způsob financování škol, nezmění se nic,“ dodává.
Většina škol se však v dnešní době řídí nařízením z ministerstva. „Na naší škole pracovní činnosti absolvují žáci pravidelně každý týden tak, jak je to nastavené ve Školním vzdělávacím programu, tedy hodinu týdně. Počet hodin zachováme i do budoucna, neboť to považujeme za důležitou součást výuky,“ prozradil Aleš Antl, ředitel ZŠ Svitávka. „Pracovní činnost učíme jednu hodinu týdně ve všech ročnících. Na druhém stupni máme v rámci pracovní činnosti pro každý ročník další předmět navíc. Předměty ani počet hodin se rozšiřovat nebudou. Podle Školního vzdělávacího programu není možná větší časová dotace,“ uzavřela Jana Lišková, předsedkyně předmětové komise Člověk a svět práce na ZŠ Velké Opatovice.