Loučící se Kejík adeptem pro olympiádu

Boskovice * Sotva se vrátil z mistrovství Evropy do třiadvaceti let, odbyl si vzpěrač Tomáš Kejík zřejmě poslední závod v boskovickém dresu. Výbornými výkony ovládl kategorii mužů Poháru starosty a nyní se začne připravovat na přestup do pražského Olympu, ze kterého by mohla vést cesta až na olympijské hry.

Dnešní výkony byly hodně podobné těm na mistrovství Evropy.
Je to tak. Dnešní závod byl ale hodně svázaný taktikou, kterou chtěli trenéři srovnat s ostatními. Takže jsem šel na základy, které dávám tréninkově. Nebylo to ale úplně ono, těch 138 kilogramů v trhu jsem měl dát. V nadhozu to bylo tentokrát lepší.

Jak hodnotíte vystoupení na mistrovství?
Byla to určitě změna, nedá se to srovnávat s republikovými závody. Příprava byla úplně jiná, více fanoušků, plná hala. Ale hlavní změna byla v tom, že jsem byl veden jiným trenérem, na kterého nejsem zvyklý. Možná se podepsalo i to.

Finálové závody jste ještě do nedávna nezvládal.
Tentokrát to tak vůbec nebylo. Tím, že jsem šel na základní pokusy, které dávám běžně již na tréninku, jsem se uklidnil. To, že jsem pak další pokusy nezvládl, bylo spíše díky technice.

Z Boskovic odcházíte do pražského Olympu.
Měl bych tam působit od února, ale ještě musím podstoupit některé zdravotní prohlídky. Pokud by to vyšlo, budu rád. Působil bych v profesionálním sportu. Tady člověk musí do práce, tam budu čistě trénovat či regenerovat.

Dokonce patříte mezi naděje pro olympijské hry.
Největší problém bude v tom, že se nekvalifikují jednotlivci. Body sbírá celý národní tým a podle toho se pak staví žebříček. Nejlepší u nás je Jirka Orság, ten má místo jisté. Pokud budou k dispozici další místa a já budu mít odpovídající výkony, tak je možné se na olympiádu dostanu.

Stihl jste se na soustředění něco od Orsága přiučit?
Každý vzpěrač má jinak postavený trénink, takže to nebylo ani možné. Možná spíš jen v rámci hecování, protože on samozřejmě vzpírá daleko větší pokusy. Snažili jsme se mu přiblížit, ale on je opravdu světová třída.