Letní čas dnes nemá logické ani ekonomické opodstatnění

Autor článku: Václav Stoupal, pro číslo 14/2007, vloženo dne 10.04.2007

[Stálý odkaz na článek]

Jen tak z ničeho nic se vždy dvakrát ročně posune v některých částech zeměkoule čas. Toto rozhodnutí nemají na svědomí astronomové, matematici, fyzikové ani lékaři, ale politici. Zatímco v noci na poslední říjnovou neděli si o hodinku přispíme, poslední březnová neděle nás o stejný časový úsek připraví.
Letní čas zavádějí povinně všechny země Evropské unie podle dohody z roku 1996, i když tak se to dělo celá desetiletí v jednotlivých státech i bez Evropské unie, ale také Spojené státy, Mexiko nebo Rusko. Princip spočívá v tom, že v létě časně svítá - za letního slunovratu už ve 4:00 klasického času - a proto je žádoucí, aby hospodářský život začínal dříve. Největším argumentem pro změnu času byly zejména v sedmdesátých letech proklamované energetické úspory. Dnešní výzkumy však ukazují, že jde o zanedbatelné částky. Státy ani velké podniky totiž žádné velké úspory nezaznamenají, paradoxně obyčejné domácnosti díky hodinovému deficitu při ranním vstávání prosvítí prokazatelně více.
To, že se jednotlivých firem změna času prakticky nedotkne a o žádných úsporách nemůže být ani řeč, nám potvrdil mistr energetiky boskovického podniku Minerva Ivan Malach. Odběry mají v Minervě zmapované velmi dobře, za měsíc se částky za elektrickou energii pohybují až kolem milionu korun. „Nikdy jsme se však nezabývali vlivem změny času na spotřebu energie, protože to bude v rámci našeho provozu zcela zanedbatelná částka. Ke změně dochází ze soboty na neděli, to je provoz prázdný. Celá fabrika má odběr jen nějakých 500 až 600 kW za hodinu, jedou jen čerpadla a nezbytná technologie. Já si sám myslím, že to vyjde úplně nastejno,“ je přesvědčen. Navíc Ivan Malach dobře ví, že v případě změny času jde i o to, že ušetřená hodina, která o víkendovém útlumu v praxi znamená zhruba dva tisíce ušetřených korun, se stejně smaže na podzim, kdy bude den zase prodloužen.
Prakticky totožný názor sdílí také Petr Dvořák, který má na starosti energetickou oblast v další velké firmě, jíž je boskovická pobočka japonského nadnárodního koncernu ALPS Electrics. Jediná oblast, kde by díky změně času mohla být vnímána úspora je totiž osvětlení - tam se posunutí ručičky času o hodinu projevuje denně. „Jenže osvětlení je v rámci našich odběrů tak zanedbatelné, že tu změnu ani nepostřehneme,“ vyvrátil Dvořáček.
Také chod boskovické nemocnice změnu času z hlediska toku energií nijak nepostihne. „Máme nepřetržitý provoz a tam se nic neušetří. Odběry jsou standardní,“ uvedl Lubomír Petrželka, který má v nemocnici na starosti hospodářsko-technickou správu.
Ani pacienti, kteří budou zrovna v nemocnici pobývat nemusí mít strach, že by jim hrozilo nějaké nebezpečí nebo že by na jednotlivých odděleních mohl propuknout chaos. „Vše probíhá úplně stejně jako jiné dny, jen s tím, že se posunul čas. Dnes je velmi málo věcí, které by se dávkovaly na minutu. Navíc se léky dají rozvrhnout tak, aby vše dobře vyšlo. Běžně se léky bez jakýchkoliv obtíží přizpůsobují například podle střídání sester. A to je myslím častější změna než posun času,“ s klidem ubezpečil primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Boskovice Miroslav Klíč.
Pro změnu času nevidí žádný opodstatněný důvod ani astronomové. „Z astronomického hlediska žádný důvod není, je to vytvořeno uměle. Zavedly to vlády, které počítaly s velkým ekonomickým vlivem. Já sám osobně s tím nemám problémy, osobně mi delší den vyhovuje a nevadí mi, že si na setmění musím počkat vlastně o hodinu déle,“ vyjádřil se amatérský astronom Pavel Kopecký, který zajišťuje provoz boskovické hvězdárny. Paradoxně mohou mít s posunutím času potíže astrologové, u nichž při sestavování horoskopu hraje roli i přesná hodina.
Změny času zasahují všechny, ale více dopadají na nemocné a oslabené. Děti pak zasahují více než staré lidi. Běžní lidé, kteří pracují na své kondici a doplňují životní sílu, by s přechodem na letní čas neměli mít potíže. „Většina populace se vyrovná se změnou bez potíží. Je ale pravdou, že ti citlivější mají to vyrovnávací období delší. Souvisí to také s tím, jak jsou lidé schopni reagovat a vyrovnávat se změnami. Každý to vnímá subjektivně, horší je to u starších lidí. Vlastně nemusí jít ani o ten časový posun samotný, jako o to, že je tu další změna, se kterou se je potřeba smířit. To některé lidi rozhodí stejně jako například když zjistí, že rohlík stojí o deset haléřů více,“ charakterizoval některé jevy lékař Miroslav Klíč.
Podobně se na situaci dívá také boskovická psycholožka Eva Moučková. „Tím, že se mění čas, určitě deprese nevznikne. Na druhou stranu lidé, kteří depresemi trpí, tak tu změnu vnímají hůře. Ta souvislost tam jednoznačně je, na jaře a v ranních hodinách jsou deprese nejintenzivnější. Lidé jsou nuceni dříve stávat a to je jeden z dalších podnětů. Projevuje se to ranním pesimismem, malátností, ospalostí, zvýšenou únavou během dne, nechutí k jakékoliv činnosti i komunikaci,“ uvedla Moučková s tím, že statistiky uvádí, že každý druhý člověk depresi prodělal. Přesto se podle ní jen těžko hledají přesné souvislosti. Na místě také není zaměňovat občasnou nechuť, migrény nebo stav, kterému běžní lidé říkají „depka“ se skutečnou depresí.
Podle specialistů na celostní medicínu má organismus svůj vlastní biorytmus, tedy jakési vnitřní hodiny, které v těle tikají bez ohledu na letní nebo zimní čas. Už staří Číňané objevili, že se stav našeho těla mění z hodiny na hodinu a že je dobré tyto hodiny vnímat. Z tohoto ohledu je tedy zavedení letního času nepříznivé, neboť negativně zasahuje do bioenergetických procesů v těle. I když se organismus časem přizpůsobí, jiný čas pro něj znamená vždy zátěž a fungování těla lze přirovnat k jízdě automobilu se zataženou ruční brzdou. Zimní změna času podle tohoto pohledu pak lidem prospívá, protože se navracejí k přirozeným biologickým rytmům.
Ještě do roku 1891 platily v našich končinách pouze místní časy. Od prvního října zmíněného roku byl na železnici a ve velkých městech zaveden středoevropský, který začal od 1. dubna 1893 platit povinně ve všech místech střední Evropy. Letní čas byl u nás poprvé v historii zaveden v roce 1915. Byl to vlastně čas válečný, protože jej poprvé použily centrální mocnosti Německa a Rakouska-Uherska, aby mohly řídit hromadné operace na hranicích východoevropské časové zóny. V období od konce října do konce března, které bývá nesprávně nazýváno jako období zimního času, se ve skutečnosti používá čas klasický. Skutečný zimní čas, který by se od toho letního lišil rozdílem dvou hodin, byl využit v historii pouze jednou, a to v roce 1946.


Všechny články z tohoto čísla (14/2007):

Rubrika: Zpravodajství
Anketka o změně času
Dotřiďovací linka v budoucnu ušetří životní prostředí i peníze
Letní čas dnes nemá logické ani ekonomické opodstatnění
Likvidovali požár v Telurii. Cvičně
Partnerství venkova chce usilovat o další dotační tituly pro své členy
Policie informuje
Z našeho pohledu
Začala turistická sezóna. A hned rekordem
Zajímavý informační systém potěší občany, ale také turisty
Změna názvu neprošla, status se ale bude měnit

Rubrika: Kultura
Letovická škola díky truhlářům opět zabodovala
Poklady Boskovicka v Praze
Představujeme: Boskovická výtvarnice Libuše Baďurová
Totálně nasazené mládí mělo premiéru na boskovickém gymnáziu
Velikonoční jarmark u rozhledny
Zámky otevřely své brány, činili se i v Lysicích
Žáci trávili Noc s Andersenem v knihovnách a školách

Rubrika: Sport
Crhák je s výkony spokojen
Divize
Fotbalový servis
Hokej v Boskovicích nejspíše zůstane
Hokejové béčko prožilo úspěšnou sezónu
Lizna obhájil
Předseda klubu je z umístění Nobiky nadšený
Rájec i napodruhé vítězně
Šustek jel nejrychleji
Výsledkový servis Basketsportu
Zástupci klubů a jednot se sešli na valné hromadě

Rubrika: Hubneme
Hubnutí a tepová frekvence

Rubrika: Napsali nám
Další vzdělávání berou v Knínicích vážně
Studenti Gymnázia Boskovice se zúčastnili mezinárodního divadelního festivalu
Úspěšný skautský seminář Roverbridge