LA GRACE - KOCÚRÚV LODNÍ DENÍK

První plavba SUEZ - HURGHADA

Koupali se a potápěli na korálových útesech. Pod vodou nás nadchly spousty pestrobarevných rybiček, ale nejsilnější zážitek nám dal rif „Dolphin haus“ . Už podle názvu lze vytušit, kdo tam asi bydlí. Napoprvé se nám domácí neukázali, ale zato na druhé a třetí návštěvě se nám předvedli v plné parádě – skupina asi osmi delfínů si hrála a dováděla a my plavali s nimi. Vůbec si nás nevšímali, spíš to vypadalo , že se jen tak předvádí. Mohli jsme jich i dotýkat . Jen škoda, že se šnocrhlem nevydržíme tak dlouho pod vodou a taky v rychlosti jim nestačíme… I tak to byl úžasný a nezapomenutelný zážitek J

Jednou , u našeho oblíbeného ostrova – Shatvan nám v noci vlezli do pod vodou nastražené klece dvě chobotnice. Bylo to velmi vítané zpestření našeho jídelníčku. Příprava chobotnice vyžaduje , aby se s ní nejdříve mlátilo minimálně hodinu o skálu. Bylo to únavné, ale vyplatilo se nám , Chobotnic byli výtečné , lepší než v nějakém luxusním hotelu. Někdo mi kdysi říkal, že si koupil u nás mraženou porcovanou chobotnici – byla prý horší než podrážka. Ani se nedivím …
Jirka a Honzanám večer nalovil asi pět kilo rybiček, tak hody byly přímo lukulské J

Ostrov Shatvan nás lákal tím, že tam nikdy nebyly velké lodě plné turistů a tak patřil jen nám. Je to taková, zvláštní písečná a kamenitá poušť uprostřed moře.

A plujeme dál, na ostrovy plné výletních lodí…

Večery a pak noci v zátokách ostrovů jsou přímo mystické. Tisíce hvězd září v čistém povětří úplně jinak , než známe z domova, věčně zamořeným výdobytky „moderní“ civilizace. Polárka je nezvykle nízko nad severním obzorem, Velký a Malý vůz je nějak divně přetočený. Zimní obloze dominuje souhvězdí Orion, hrdina z pradávných bájí a legend.

A po noční obloze putují další mýtické postavy, máme tu celou rodinku – Kasiopea, královna pradávné Etiopie, její muž Kefeus a sličná dcera Andromeda. Nechybí hrdina Perseus, který Andromedu vysvobodil z okovů, když měla být obětována mořské obludě…
U nás doma je země v mrazivém sevření a na nějaké čučení na hvězdy není ani pomyšlení, ale tady jsou noci příjemně teplé a je to paráda -lehnout na zda a snít …
Později v noci vyšel měsíc, rozlil stříbro po mořské hladině a celou loď ozářil tajemným světlem. Jsem poprvé na palubě plachetnice z dob dávno minulých a přesto mám pocit, že je to všechno tak důvěrně známé a už někdy prožité …
Takové zážitky bych nikdy nevyměnil za žádnu super plazmovou televizi , ani s 3D rozlišením…

A tak dny plynuly, postupně všichni odletěli do studených a nevlídných krajin. Zůstali jsme tu tří – bocman Viky, Libor – šermíř, výborný znalec historie a organizátor různých šermířských vystoupení a já strojník Kocúr. Je tu příjemné teplo, stačí nám jen triko a kraťasy, celý den chodíme bosi.
Kotvíme v Hurghadě, dokončujeme a zkrášlujeme naší „Půvabnou“ a těšíme se , až opustíme tento bohem radosti a opojení – Backusem zapomenutý kraj a vydáme se na sever. V dubnu bychom měli vyplout Suezským kanálem do středomoří a pak přes Krétu do Řecka. Těšíme se, že pusté pobřeží a poušť vystřídají rozkvetlé ostrovy radosti a opojení. Polujeme ve vodách, kudy se kdysi plavil bájný hrdina Odyseus. a pak bychom měli pokračovat, okolo Sicílie, Sardinie, Korsiky na Elbu…..

Z paluby La Grace všechny zdraví Luděk Kocůr (konec)