Region * Přestože by se mohlo zdát, že kůrovcová kalamita je na Blanensku na ústupu, pravda je to jen částečná. Pohroma, která postihla velké množství zdejších lesů, se přesunula více na západ. V našem okolí ale stále plundrují porosty hlavně na Drahanské vrchovině. Lesníci i jednotlivé obce sázejí nové stromky po tisících, zda se chytnou, je i otázkou počasí. A následně desítek let, než vyrostou.
Velké množství místních lesů vlastní nebo spravuje společnost MP Lesy. „Kůrovec bohužel nepolevuje, jen se posunul do vyšších pater Drahanské vrchoviny. Do Benešova, na Žďárnou. Lesů padlo hodně a nové sázíme ve velkém. Jde o tisíce sazenic měsíčně. Důležité ale bude také počasí. V minulém roce sadba vypadala dobře, ale předloni přišel v květnu mráz a většinu stromů zničil,“ říká ředitel společnost Tomáš Minx. Letošní obnova je však po zimě již v plném proudu. „Začali jsme někdy začátkem března a ještě minimálně měsíc chceme pokračovat.“
Kromě velkých společností postupnou obnovu provádějí také samotné obce. „My jsme sázeli nové stromy hlavně na podzim. Co bylo napadané, to jsme odtěžili a teď spíše upravujeme tyto porosty, abychom na podzim mohli znovu zalesňovat. Půjde přibližně o dva hektary lesa, jehož výsadbu provádíme sami. Snad se stromky chytnou, protože kolem nás už je lesů jen velmi málo,“ lomí rukama starosta Benešova Lukáš Krénar. A nejsou sami. Ve velkém sází také na Okrouhlé. Předloni to bylo sedm tisíc stromů, v minulém roce ještě více. „Letos už jsme zalesňování zahájili. Ale spíše doděláváme to, co nám zbývalo z minulého roku. Sázíme hlavně duby a někde také smrky,“ přiblížil starosta Pavel Chlup. „Ale kůrovec nás hodně zasáhl, za poslední dva roky jsme odtěžili hodně dřeva. Co bylo nutné pokácet, jsme na podzim dokončili. Ale přes zimu se objevila další ohniska, takže nezbývá, než v tom pokračovat. A jak sleduji kolem nás Lesy České republiky, tak jsou na tom stejně,“ poukázal.
Obnova lesů je samozřejmě důležitá a chvályhodná. Naše generace si ale obnovených porostů nejspíš moc neužijí. „Pokud má strom alespoň trochu vyrůst, tak je to otázka třiceti let. Do dospělosti je to dalších šedesát, sedmdesát roků. Děláme to pro naše vnoučata a pravnoučata. Ale jak se bude lesům dařit, závisí také na vývoji klimatu. Ze všech stran slyšíte, že se planeta otepluje, pravidelně klesá množství srážek,“ upozornil Minx. Jako velký distributor lesních sazenic slouží firma Lescus v Cetkovicích. „Naše kapacita je třicet pět až čtyřicet pět milionů sazenic ročně. Prodáváme na jaře, na podzim. Podle poptávky. Každý den expedujeme ohromné množství,“ přibližuje obchodní ředitel Petr Martinec. Kromě toho se Lescus sám stará o obnovu spousty obecních lesů. „V regionu jich spravujeme hodně, ale sami vlastníme také kolem čtyř set hektarů. Jen co rozmrzla země, pustili jsme se do práce,“ dodal s tím, že obnova probíhá v Uhřicích, Cetkovicích nebo Velkých Opatovicích prakticky neustále. „Volných ploch je ale stále strašně moc,“ postesknul si.
Na Velenově obnovují asi hektarový les. „Chystáme se vysázet o něco větší plochu, než jsme museli pokácet. Místo máme připravené. Rádi bychom do obnovy zapojili také místní děti. Aby se dozvěděly, co sázení stromů obnáší nebo proč naši předkové sázeli více smíšené lesy a my se k tomu nyní vracíme,“ podotkl starosta Jan Havelka s tím, že obec počítá s vysazením několika tisíc stromů. Správně poukázal na to, že lesníci po začátku kalamity skladbu stromů změnili. „Dnes je vyšší podíl listnatých stromů, až sedmdesát procent. Většinou jde o dub, buk, javor, lípu nebo habr. Třicet procent ale zůstávají jehličnany, které jsou důležité pro dřevařský průmysl. Nikdo třeba ještě nenašel vhodnější dřevo na novostavby nebo rekonstrukce, než je smrk. Takže součástí lesů zůstane určitě,“ říká Minx.
O obnovu lesů se tak obce a společnosti snaží vší silou, šíření kůrovce ale stále není u konce. „Může se zdát, že jeho výskyt klesá, že je to za námi. Ale pravda je taková, že se více přesunul na Vysočinu a nyní hodně do Jižních Čech. Zasáhl nás hlavně poslední dva roky, kdy se třeba naše těžba zvedla z patnácti milionů kubíků za rok na třicet dva milionů. Není to hezky řečeno, ale brouk se tady nasytil a posunul se zase dál, kde má co ničit,“ zakončil Petr Martinec.(Luke)