Kunštátský zámek stále skrývá neobjevené unikáty - Návštěvníci se rozhodně mají na co těšit

Kunštát * Velké množství odvedené práce a řada pozoruhodných objevů zůstává za poměrně malým týmem spravujícím kunštátský zámek. A že i příští rok bude ve znamení změn zatraktivnění zámku pro veřejnost nám potvrdila slova zdejšího kastelána Radima Štěpána.
Prioritou v postupné rekonstrukci kunštátského zámku jednoznačně zůstává jeho statické zajištění. To se po etapách realizuje v rámci programu Záchrana architektonického dědictví ministerstva kultury už druhým rokem. Zatímco loni byl vyměněn krov a střešní plášť, letos bylo dva a půl milionu korun použito na zajištění prvního patra jihozápadního křídla a parkánové hradby. „Čeká nás dokončení statiky jihozápadního nároží a zajištění severozápadní strany. Tam se bude sanovat stará hraběcí koupelna a funkční záchodová věž, která byla k objektu přistavěna kolem roku 1870. Celá věž se bohužel trhá, protože nebyla stavebně svázána s obvodovým zdivem,“ popsal poslední etapu statického zajištění kastelán zámku Radim Štěpán s tím, že příští rok budou tříleté zabezpečovací práce v celkové hodnotě sedmi milionů korun hotové.
Na zámku se díky pracím na statice podařilo odhalit několik zcela jedinečných nálezů. Na jaře to byly v prvním patře jihozápadního křídla nejstarší barokní parkety v republice. „Teď se specializovaná firma přesunula do druhého patra. V Pánském salonu byly v havarijním stavu původní parkety vídeňského vzoru z počátku 19. století, které restaurátoři v říjnu demontovali a odvezli do restaurátorských dílen v Brně. Ukázalo se, že pod nimi byla podbíjecí podlaha tvořená druhotně použitými stropními prkny s renesanční výmalbou. Nechali jsme udělat dendrochronologický průzkum, který přesně určí rok kácení dřeva, a ten prokázal, že je to jedlové dřevo kácené v roce 1549,“ zmínil překvapivý nález kastelán. Podle něj tento objev velmi dobře ilustruje tehdejší snahu hospodárně zacházet se všemi surovinami. „Je jasně vidět, že opravdu zužitkovali všechno. Když při barokní přestavbě v sedmdesátých letech 17. století demontovali dřevěné renesanční stropy a vybourali barokní klenby, použili bývalý strop jako podbíjecí podlahu. Nedochovalo se to celé, ale máme díky tomu čtyři celá malovaná prkna,“ zamyslel se Štěpán a podotkl, že překvapení skrývala také stará hraběcí koupelna. I tam totiž pracovníci našli pod podbíjecí podlahou záklopový strop s výmalbou představující barokní imitaci mramoru. Strop pochází podle dendrochronologického průzkumu z roku 1680.
Dnes už stojí na západní straně zámku také hrubá stavba celé parkánové hradby. Chybí jí jen omítka. Poškozená třicetimetrová hradba, jež tvoří pozůstatek obranného fortifikačního systému tvrze, se částečně zřítila v 80. letech minulého století a ještě donedávna se přesně nevědělo, jak celá vypadala. „Začala se spravovat již dříve, ale po roce 89 práce ustaly a hradba jen chátrala. Až poměrně nedávno se nám podařilo získat původní fotografii z Moravské zemské knihovny z roku 1886, takže jsme při současné rekonstrukci přesně věděli, jak vypadala. Díky střílnám a půlkruhové parkánové baště umožňovala aktivní obranu tvrze tak, aby se nepřítel k hradbě nemohl ani přiblížit,“ vysvětlil význam Radim Štěpán.
Zámek v nové sezóně
Příští rok budou zahájeny také restaurační práce původní výmalby Alhambra salonu z konce 18. století. „Malby se objevily díky restaurátorskému průzkumu ještě než jsme salon začali staticky zahajovat. Bude se jednat o celoplošný odkryv místnosti, tedy práce nejméně na dva roky. Mimo to chceme restaurovat vstupní portály na jižní a severní straně a také zahájit restauraci litinového hradního schodiště v zahradě. Na všechny akce už mám příslib finančního krytí,“ vypočítal další plánované aktivity kastelán.
Tím však plány čtveřice, jež spravuje kunštátský zámek, zdaleka nekončí. Zámek je totiž zvláštním a pro památkáře zaslíbeným místem. „Když to řeknu jednoduše, tak tam, kde se kopne, něco najdeme. Když se dělaly drenáže v rámci rekonstrukce parkánu, našly se zbytky ostění portálů, hlavice a patky sloupů. Kamenných nebo dřevěných fragmentů je tu opravdu poměrně dost. A teď když máme ty čtyři renesanční malovaná stropní prkna, je na čase myslet na to, jak bychom je návštěvníkům ukázali,“ nastínil realizaci budoucího lapidária, které najde své místo v mezipatře, jež představuje ještě původní hradní palác, Radim Štěpán.
Změnu zaznamená zcela jistě také prohlídková trasa. Ačkoliv si konkrétní informace zámecký pán zatím nechává pro sebe jako tahák na příští sezónu, už nyní je jasné, že bude prohlídka rozšířena o dvě nové místnosti. „Myslím, že to bude podstatná změna. Každopádně zachováme náš přístup, že je třeba návštěvníkům pokaždé ukázat něco nového, aby se mohli vracet a srovnávat. Budou nové instalace, soustavně svážíme původní zámecký mobiliář, který je roztroušený po celé republice. Letos jsme byli v Horšovském Týnu, získali jsme barokní sedací soupravu z Moravského zemského archivu a naposledy velký soubor empírového nábytku z období třicátých let 19. století ze zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou,“ nastínil kastelán. Zároveň však podotkl, že většina dovezeného mobiliáře byla v depozitářích a potřebuje restauraci.
Perličkou mezi novým mobiliářem pak jednoznačně bude kyrys barona Kuna Honrichse. Ten najde své nové místo vedle olejomalby panovníka. „Na obraze z roku 1884 je Kuno zobrazen právě v tomto kyrysu a my jsme díky archivní dokumentaci vypátrali, že jej mají ve Vojenském historickém ústavu v Praze. Po poměrně složitém jednání se nám podařilo získat jej na zámek zpět alespoň formou dlouhodobé výpůjčky.“