Kronikářství berou jako poslání

Region * Historie a dění v obcích či městech doslova a do písmene procházejí jejich rukama. U kronikářů se scházejí snad všechny důležité a zajímavé informace. Hledáte jaká u vás byla zima před dvaceti roky nebo kdy byl založen nějaký místní spolek? Chcete vědět jak se dařilo myslivcům v době, kdy vy sami jste byli ještě v kočárku a kdy u vás bylo postaveno zdravotní středisko? Jedna z možností, jak tyto a spousty jiných informací zjistit, je nahlédnout do místní kroniky.
Práce kronikáře je mnohdy srdeční záležitost. Nebývá to „job“ na rok, na dva, ale na dlouhá léta. Snad každý místní kronikář je člověk zapálený pro historii, bývá dobrou duší mnoha kulturních akcí, zkrátka se snaží v tom dobrém smyslu slova nakazit láskou ke své obci a jejím dějinám i své spoluobčany.
Mezi kronikářské mazáky patří například Marie Pospíšilová, která píše dějinnou knihu města Velkých Opatovic už téměř dvacet let. „Ke kronice našeho města jsem přišla doslova jako slepý k houslím. Tato práce mi byla nabídnuta, tak jsem se rozhodla ji zkusit. A dělám ji už osmnáctým rokem,“ svěřila se bývalá kantorka v naší rubrice Představujeme na začátku letošního roku.
Dalším učitelem, který se zapíše do historie města i jako kronikář, je zástupce ředitele v kunštátské škole Vladimír Všianský. „V době, kdy se hledal nový kronikář, jsem jako zastupitel pracoval i v kulturní komisi. A protože jsem povoláním učitel, byl jsem tomu vlastně nejblíže, takže už osm let je kronika Kunštátu mým dílem a osudem,“ uvádí kunštátský písmák.
Sám může posoudit, zda se lidé zajímají o minulost ve své obci a zda hledají informace v kronikách. „Spoluobčany nejvíce zajímají staré události, třeba ještě z předválečné doby. Kroniky z těchto let jsou už ale uloženy v okresních archívech. Ale i tam jsou samozřejmě lidem přístupné.“
Kroniky jsou významnými obecními písemnými památkami, a tak se samozřejmě objevují i na různých výstavách. Nebo při důležitých výročích obcí a měst. Nejinak je tomu právě v Kunštátě. „V roce 2005, kdy si naše škola připomínala sto let od svého založení, byly na výstavě představeny i místní kroniky. Ta současná samozřejmě jako originál, u těch z archivů jsme měli k dispozici fotokopie. Lidé tak mohli nahlédnout do starých záznamů a do historie našeho města,“ doplnil Vladimír Všianský.
Sepsat celoroční události nebývá snadná práce a mnohdy v sobě kronikář musí objevovat i detektivní vlohy. To potvrzuje například Pavel Krejcar, kronikář městyse Svitávka. „Musíme mít informace ze všech místních spolků a organizací a někdy si kronikář opravdu musí zahrát na toho detektiva, aby získal vše co potřebuje.“
I on se ke kronikářství dostal jako obecní zastupitel a člen kulturní komise. Dějiny obce, nyní městyse, sepisuje od roku 2002. Ovšem to není vše. Kroky Pavla Krejcara se dají vystopovat i v další publikační činnosti. „Podílím se na tvorbě dílka Slavné vily jihomoravského kraje, která by měla být v nejbližší době vydána. Ze Svitávky se v tomto díle objeví hned dvě stavby,“ vysvětluje Pavel Krejcar.
Svitávecká kronika je zvláštní i tím, že ta současná není ručně psaná, ale vzniká v elektronické podobě. A samozřejmě i u Svitávky platí, že ty starší, ručně psané kroniky lze nalézt v okresních archívech.
Ať už někdy nahlédnete do kroniky ručně psané ozdobným písmem nebo budete pomocí myši a kláves listovat v její elektronické podobě, pomněte, že za tímto dílem stojí čas, práce a nadšení mnohdy málo známých lidí, kteří si naši pozornost a úctu opravdu zaslouží.