Kraj navrhuje změny zákona o svobodném přístupu k informacím

Návrh zákona, měnícího zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím dnes schválilo krajské zasltupitelstvo. Rozhodlo také o předložení tohoto návrhu Poslanecké sněmovně a pověřilo hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a náměstka hejtmana Stanislava Juránka jednat za krajské zastupitelstvo o tomto návrhu v Poslanecké sněmovně a v Senátu Parlamentu ČR.
Podle radní Marie Cackové je cílem této zákonodárné iniciativy kraje především vyrovnání postavení obou stran – žadatelů o informace i povinných subjektů. Také snížení nákladů, které úřady s poskytováním informací mají. Marie Cacková zdůraznila, že Jihomoravský kraj a jeho krajský úřad mají s poskytováním informací podle tohoto zákona bohaté zkušenosti. „Myslíme si, že změny, které navrhujeme, jsou zcela na místě,“ řekla.
Podle důvodové zprávy zákon v nynější podobě zakládá nerovné postavení žadatele o informaci a povinného subjektu, resp. nedůvodné zvýhodnění žadatele o informaci v neprospěch povinného subjektu. Vůbec nepočítá s tím, že by ze strany žadatele o informaci mohlo docházet i ke zneužívání práva na informaci či například k šikanóznímu výkonu tohoto práva. Žadatel o informaci může, a to i opakovaně, podávat neomezené množství žádostí o informace, které musí povinný subjekt vždy zákonným způsobem vyřídit. Na žadatele o informaci jsou zákonem kladeny minimální požadavky. Není například povinen se řádně identifikovat, v některých případech tak mohou být v souladu se zákonem poskytovány informace zasíláním na uvedené elektronické adresy třeba i smyšleným osobám.
V některých případech jsou ve zřejmém nedůvodném nepoměru lhůty, které má žadatel o informaci, a lhůty, které jsou stanoveny povinnému subjektu. Také institut hrazení nákladů umožňuje žadatelům obcházení zákona, neplacení nákladů povinného subjektu a následného podání nové, respektive několika nových žádostí o informaci požadujících totéž. Vynaložené personální a materiální náklady jdou k žíži povinného subjektu.
Kraj proto využívá svého práva zákonodárné iniciativy a navrhuje změny zákona, jež nemají za cíl upírat či neúměrným způsobem omezovat právo na informace, ale měly by znamenat odstranění a minimalizaci nejednotné či odlišné aplikace zákona. Součástí návrhu je například povinnost identifikace žadatele, oprávnění povinného žádat zálohu na úhradu nákladů atd. Jak vyplývá z výroční zprávy Jihomoravského kraje za rok 2010, kraj v tomto roce obdržel 530 žádostí o informace podle zákona 106/1999 a kromě toho 359 stížností na jejich vyřízení. Podobně jako v minulých letech se žádosti v největším počtu týkaly pořízování a schválení Územního plánu Břeclavska a plánovaných komunikací R 43 a R 52.