Keltové jsou ohroženi

Letovice * Po více než deseti letech působení v Letovicích je letošní sezona v keltské osadě Isarno s otazníkem. Překážkou jsou totiž nevyřešené majetkoprávní vztahy a odchod stávajícího nájemce, protože skanzen se nachází na pozemcích, které patří městu.
„Smlouvu na pronájem pozemků s námi sepsala na začátku realizace projektu Simona Hrušková, a to na padesát let, jenže ta v loňském roce od smlouvy odstoupila. Městu patří pozemky, paní Hruškové stavby a kvůli nevyjasněným majetkoprávním vztahům se nám nedaří najít nového nájemce. Pokud se to nepodaří vyřešit, tak možná o skanzen přijdeme,“ uvedl místostarosta Letovic Radek Procházka s tím, že se radnice snaží co nejdříve vyvolat v této věci další jednání a to směrem k zachování keltské osady Isarno. Výběrové řízení na provozovatele radní vypsali hned v počátku letošního roku, ale nikdo se tehdy nepřihlásil.
Přitom o Isarno se od začátku stará spolu se Simonou Hruškovou Aleš Olesov. „Situaci jsme začali řešit už před rokem, kdy bylo jasné, že společné podnikání je vyloučené. Podali jsme žádost o přepsání podnikání na pozemku města na mě, abych mohl pokračovat, protože ve smlouvě bylo dáno, že nesmí podnikat druhá osoba na pozemku města,“ vysvětlil Olesov a doplnil, že na radnici se to začalo řešit až na podzim. „Tehdy se rovnou udělalo výběrové řízení o pronájmu pozemku. Víceméně z toho vyplynulo, že se musím do výběrového řízení přihlásit, protože mi Isarno nepatří. Ale nepřihlásil jsem se, protože projekt jsme vypracovali společně a já mám od začátku podpisová práva i zastoupení,“ dodal Olesov.
Takové řešení není podle letovických radních možné. Brání tomu právě nevyjasněné majetkové vztahy. „Nyní vypíšeme další kolo výběrového řízení a víme, že zájem má současný provozovatel, který Isarmo s paní Hruškovou zakládal a to Aleš Olesov,“ sdělil starosta Letovic Vladimír Stejskal.
Jakmile se urovná rozčeřená byrokratická hladina, je potřeba pustit se do oprav. Podle starosty Stejskala jsou stavby v keltské osadě částečně zdevastované a v případě ponechání stavu hrozí časem turistům i nebezpečí. „Turistům i vedení města může připadat, že se tady nic neděje. Jenomže každý, kdo provozuje skanzen, tak ví, že opravy, které provádí, nejsou viditelné. Příkladem je čerstvě opravená mazanicová stěna. Návštěvník to pouhým pohledem prostě nepozná a přitom jsme na tom strávili dva dny, abychom dosáhli přiměřeného výsledku,“ vysvětlil Olesov.
Ale tamního nadšence do pravěku spíš trápí, že kvůli průtahům nestihne sehnat program pro návštěvníky. „Nyní máme problém, že jestli se problémy ohledně provozování budou protahovat, tak neseženeme šermířské skupiny, hudebníky a ani průvodce, protože to děláme vždy už začátkem roku,“ míní Olesov.
Skanzen láká turisty už deset let
Před jedenácti lety byl lom plný sutě a pozemek byl zanedbaný. Ale již po roce a půl skanzen přivítal první návštěvníky. „Vše bylo vytvořeno díky našemu úsilí a našim financím. Pozemek jsme rekultivovali navozením kvalitní hlíny a mohli jsme začít stavět na úsecích, které jsme zrekultivovali,“ zavzpomínal Olesov a doplnil, že ruku k dílu přiložili také mladí lidé z Letovic a širokého okolí. Tehdy šlo o mladé archeology, kteří nyní pracují na různých úsecích archeologických pracovišť. „Rozvoj naší kultury a minulost civilizace v dějepisných knihách a ve školách učí a zmiňuje velmi pomálu. To byl hlavní důvod, proč jsme se do projektu pustili. Chtěli jsme pravěký život přiblížit lidem, protože většina si myslí, že Keltové pochází z Irska, ale ono je to přesně naopak. Oni přecházeli do Irska z jižních a jihovýchodních zemí,“ vysvětlil záměr Olesov a doplnil, že od minulého roku mají novinku. „Zavedli jsme v sezóně placené vstupné s průvodcem, což byl krok dopředu. Návštěvníci byli velmi spokojeni, protože dostali vyčerpávající výklad o keltské kultuře a také o stavebnictví,“ ukončil Olesov.