Jaroslav Kučera: Fotografové války

Praha, 10. 7. 2014 * Sto let od vypuknutí 1. světové války připomínají Česká centra výstavou dobových fotografií. Autor koncepce a kurátor výstavy Jaroslav Kučera představí autentická svědectví válečného života zachycená objektivem rakousko-uherských vojínů Gustava Brože, Jana Myšičky a Jendy Rajmana. Projekt Českých center určený k prezentaci v zahraničí již zhlédli diváci v Berlíně a Mnichově. V průběhu letošního roku zavítá do dalších evropských měst. Zahraniční cestování přeruší zastávka v Čechách. Výběr třiceti fotografií uvidí návštěvníci Českého centra Praha v Rytířské ulici od 16. července do 8. srpna 2014.

NEZNÁMÍ FOTOGRAFOVÉ VÁLKY
Ideová koncepce výstavy organizovaná Českými centry vychází z velkých, na sebe logicky navazujících přehlídek „Objektivem neznámého vojína“ a „Fotografové války 1914-1918“, které se v roce 2009 a 2011 uskutečnily na Pražském hradě. Zapomenuté negativy neznámého autora objevil ve svém archivu fotograf a spolukurátor výstav Jaroslav Kučera, který poškozené negativy naskenoval, vyretušoval v počítači a nechal z nich vyrobit kvalitní velkoformátové zvětšeniny. Historický objev odhalil prostor pro další bádání, které záhy přineslo další skryté kolekce. Pro účely prezentace v zahraniční síti Českých center připravil Jaroslav Kučera speciální, zkrácenou verzi výstavy nazvanou „Fotografové války“. Zahraniční návštěvníci mohou na vlastní oči zhlédnout snímky zachycené objektivem řadových vojínů GustavaBrože, Jana Myšičky a Jendy Rajmana. Výstava byla doposud k vidění v Berlíně a Mnichově. Po krátké zastávce v Praze pokračuje do Londýna, Milána, Varšavy. Finální zastávkou má být na jaře roku 2015 Vídeň. A podruhé Varšava.

PREMIÉRA
Premiéra výstavy proběhla 18. března 2014 v Českém centru Berlín za přítomnosti Rudolfa Jindráka, mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky ve Spolkové republice Německo. Na vernisáži byl zároveň představen nový překlad románu „Dobrodružství dobrého vojáka Švejka za světové války“, který dodnes ovlivňuje způsob, jakým Němci vnímají své české sousedy. Další německou zastávkou je Mnichov, následuje Praha. „Česká centra realizují více než tři sta výstavních projektů ročně. Zahraniční veřejnost výstavy oceňuje, české publikum je nezná. Je to škoda. Proto jsme se rozhodli organizovat v případě některých vybraných výstav také krátká mezipřistání v Českém centru Praha. “ Uvedla Vilma Anýžová, generální ředitelka Českých center. Z Prahy putuje výstava do Londýna Milána, na jaře roku 2015 ji zhlédnou návštěvníci ve Vídni.

POMOHL JEDINÝ NEGATIV
Třicet černobílých snímků pořízených řadovými vojíny tehdejší rakousko-uherské armády přiblíží momenty každodenního života. Ještě do nedávna anonymní „umělci okamžiku“ vytvořili ucelený obraz válečného života. Genezi výstavy přibližuje Jaroslav Kučera: „Česká centra využila pro svou putovní výstavu pouze část ze souborů představených na Pražském hradě. Celá kolekce obsahuje více než čtyři sta snímků. Z tohoto velkého množství jsme vytvořili výběr třiceti fotografií od tří autorů, Gustava Brože, Jana Myšičky a Jendy Rajmana, jejichž válečné příběhy se nám částečně podařilo zrekonstruovat.“ Vyhledání dobového materiálu však nebylo snadné a samotné rozeznání autora bylo i dílem náhody. „K identifikaci jména Gustava Brože pomohl jediný negativ, kde na posteli leží otevřený balík s napsanou adresou. Popisek, který si autor pečlivě zapsal, se jmenuje V mém pokoji“, uvedl kurátor. Dvanáct kilogramů negativů Jana Myšičky bylo ukryto v kartonové krabici na jedné půdě v severních Čechách i s magnetofonovou nahrávkou vyprávění jeho dcery paní Mohelské. Velký soubor fotografií, které vyfotografoval, vyvolal, popsal a následně jako pohlednice posílal z vojenského špitálu domů, patří nyní vnukovi Jendy Rajmana.

VÍC NEŽ POUHÝ DOKUMENT
Na výstavě jsou k vidění nejlepší snímky každého ze tří uvedených autorů. Podle kurátora výstavy rozhodně nebyli jen pouhými dokumentaristy, ale i velkými umělci. Obsahově jsou si v podstatě podobní. Fotografovali obyčejný každodenní válečný život. Na unikátních fotografiích Gustava Brože návštěvník spatří i mužstvo štaflu, takzvané „pucfleky“, známé zejména díky Haškovi a jeho Švejkovi. „Brož fotografoval v Haliči a jeho fotografie V naší kuchyni s místními děvčaty, Očkování civilistů či Sanitní pes při skoku patří k tomu nejlepšímu v této kolekci,“ dodává Kučera. Myšičkovy fotografie ležícího majora Horlivého, Sáňkování v Egeru nebo unikátní Židé na vojně do tohoto vynikajícího souboru skvěle zapadají. Třetí fotograf, Jenda Rajman, který celou válku odsloužil v polním lazaretu v Podmelci, a viděl snad největší utrpení ze všech, je zastoupen např. unikátním záběrem operace mozku venku před lazaretem, který byl mimochodem zřízen z bývalé továrny na nábytek. Celou kolekci doplňují autoportréty fotografů ve vojenské uniformě.

SARAJEVSKÝ ATENTÁT 16. 7. 2014 – 15. 8. 2014
„Fotografové války“ však zdaleka nepředstavují jedinou výstavu zachycující pohnuté i všední okamžiky jednoho z nejkrvavějších válečných konfliktů. Sbírka fotografií z fondu Národního historického archivu v Sarajevu nazvaná „Sarajevský atentát“ bude v Českém centru Praha vystavena do 15. srpna 2014. Snímky zachycují poslední okamžiky života arcivévody a následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho choti Žofie Chotkové. „K sarajevskému atentátu došlo dne 28. června roku 1914. Události, které po něm následovaly, v mnoha ohledech změnily osud nejen Sarajeva a Bosny a Hercegoviny, ale i Evropy a zbytku světa. Tato událost se v evropské historiografii považuje za začátek první světové války, ve které zahynulo kolem 9 milionů lidí.“ sdělil Sejdalija Gušić, ředitel instituce, která jako jedna z mála spravuje autentické materiály vztažené k „Sarajevu“. Soubor fotografií dokumentuje oficiální program pobytu arcivévody Františka Ferdinanda a jeho manželky vévodkyně Žofie von Hohenberg. Zahrnuje klíčové chvíle od příjezdu i ubytování do hotelu „Bosna“, první neúspěšný atentát i jeho úspěšné dokonání. Následují fotografie ze Sarajeva po atentátu - zatknutí atentátníků. Nedílnou součásti výstavy je i patnáctiminutový němý dokumentární film s názvem Souder Ausgabe Sarajevo 1914 nacházející se ve sbírkách Kinotéky Bosny a Hercegoviny. Na realizaci výstavy se podílelo Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny v Praze, Velvyslanectví Rakouské republiky v Praze a Odbor veřejné diplomacie Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

INFORMACE O VÝSTAVÁCH
Místo konání:
České centrum Praha, Rytířská 31, 110 00 Praha 1
Fotografové války/ kurátor: Jaroslav Kučera
Sarajevský atentát/ kurátor: Sejdalija Gušić
Výstava vznikla ve spolupráci Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny v Praze, Velvyslanectví Rakouské republiky
v Praze a odborem veřejné diplomacie MZV ČR.

Slavnostní zahájení obou výstav: 15. 7. 2014 v 18 hodin.
Otevírací doba: Výstava je otevřena vždy ve všední den od 10 – 17 hodin.
Vstup volný.

Kontakt:
Česká centra
Petra Jungwirthová
tisková mluvčí Českých center
M: 725 890 030
EM: jungwirthova@czech.cz


Česká centra pro oblast výtvarného umění:
- V roce 2013 jsme zorganizovali více než 300 projektů z oblasti výtvarného umění
- Iniciujeme a podporujeme projekty českých umělců v zahraničních galeriích.
- Ve vlastních výstavních prostorách prioritně představujeme současnou výtvarnou scénu s propojením na místní umělce a instituce.
- Realizujeme kurátorské cesty a cesty novinářů ze zahraničí do ČR.
- Podporujeme rezidenční pobyty českých umělců do zahraničí.
- Jsme partnery Ceny Jindřicha Chalupeckého a řady dalších prestižních ocenění.
- Podporujeme českou účast na mezinárodních veletrzích výtvarného umění a realizujeme doprovodné programy (diskuse, workshopy…)

ČESKÁ CENTRA Česká centra jsou agenturou Ministerstva zahraničních věcí pro propagaci ČR v zahraničí. Prosazují českou kulturní scénu na mezinárodním poli. Síť Českých center působí z 22 zahraničních metropolí tří kontinentů. Generální ředitelkou Českých center je Vilma Anýžová.