Jan Plevač – hasič, Sokol a starosta Letovic

Letovice * V našem starém rodinném albu je několik zažloutlých fotografií, které mají něco společného. Uprostřed mezi skupinami chlapců či mužů, dívek nebo žen sedí ve cvičebním úboru rovně jako pravítko muž se sokolskou čapkou na hlavě. Jeho obličej zdobí podle tehdejší módy výrazný zakroucený knír a je vidět jeho sportem vypracované tělo. Muž má přímý pohled a tváří se hrdě a odhodlaně. Je to Jan Plevač, jehož život je těsně spjatý s Letovicemi.
V dnešní době si stěží dovedeme představit dobu, kdy náš národ bojoval za svoji svébytnost a svobodu, dobu, do které se Jan Plevač narodil 10. prosince 1872 v Brně – Králově Poli. Jeho otec Josef Plevač byl domkářem, matka Marie, rozená Kepáková, pocházela také z Králova Pole. Ve svém rodišti Jan navštěvoval školu a vyučil se strojním zámečníkem. Janův otec byl nadšený propagátor sokolského hnutí, byl také aktivní člen ve zdejším hasičském sboru a k těmto činnostem vedl i svého syna. Jan Plevač v roce 1895 začal dojíždět do Letovic, aby zde pomohl ke zlepšení hasičské činnosti, ale i k lepšímu pohledu občanů na práci hasičů. Letovice si vybral také proto, že bylo známo, že již od založení sboru v roce 1870 se v letovickém hasičském sboru jako prvním na Moravě velelo česky. Německé povely tehdy do češtiny přeložil letovický učitel Josef Hamal. Do Letovic jezdil spolu s Vincentem Jarošem ze sokolské jednoty královopolské, který takřka denně vedl tělovýchovná cvičení v nově založené jednotě sokolské. Jan Plevač se do Letovic trvale nastěhoval po sňatku 6. 9. 1898 s Annou Hönigovou (nar. 5. 6. 1875), dcerou člena zdejšího hasičského sboru Petra Höniga, tkalce v textilní továrně v Letovicích a jeho manželky Johany, rozené Doleželové. Narodilo se jim 5 dětí - Jan (3. 12. 1899), Marie (3. 12. 1900), Miroslav (7. 8. 1903), Božena (27. 1. 1906) a Vlasta (13. 5. 1911). Rodina bydlela nejdříve v Jindřichově, později se přestěhovala do domku č. 214 na letovickém náměstí (koncem 80. let minulého století byl dům zbourán a na jeho místě byla v roce 1994 otevřena nová budova finančního úřadu). Jan Plevač v Letovicích pracoval jako strojní zámečník.
Jan Plevač se za I. světové války ujal vedení hasičského sboru, protože jeho 36 činných a 11 přispívajících členů bylo odvedeno do války. Ze sokolského dorostu vycvičil mladé hasiče, a tím se postaral o dobrou a kvalitní požární ochranu městečka. Od roku 1916 – 1918 byl jednatelem, po skončení války se stal náčelníkem hasičského sboru a od roku 1926 do roku 1938 byl velitelem hasičského sboru. Pro vynikající vedení hasičského sboru v Letovicích byl znám v celé bývalé boskovické hasičské IV. župě. V roce 1924 se župa rozdělila na župu boskovickou, blanenskou, kunštátskou, byla utvořena župa letovická a Jan Plevač byl zvolen jejím vzdělavatelem, v roce 1927 jejím starostou a tuto funkci vykonával až do roku 1939. V roce 1930 při utvoření krajů byl zvolen krajským náčelníkem a současně se stal odborným zkušebním komisařem. Od roku 1939 až do roku 1954 vykonával funkci starosty hasičského sboru v Letovicích. Věnoval se nejenom vedení hasičského sboru, ale působil i osvětově – psal články do časopisu Hasičská ochrana i jiných, pořádal přednášky, zabýval se i výstavbou nových hasičských zbrojnic a pořizování nové hasičské techniky.
Mimo svůj aktivní přístup k práci v hasičském sboru si ze svého rodiště do Letovic přinesl velmi vřelý vztah k Sokolu, který byl v Letovicích založen v roce 1894. Sokol se stal neodmyslitelnou součástí života letovické společnosti, a tělocvik nebyl zdaleka jeho jedinou činností. Sokol ve spolupráci se Čtenářským spolkem Neruda a téměř všemi členy učitelského sboru a početnými žáky a studenty odváděl činnost kulturní, vzdělávací, osvětovou a společenskou pro občany Letovic a širokého okolí. Jan Plevač vedl cvičební hodiny žactva, dorostu i dospělých, školil cvičitele, organizoval a řídil veřejná cvičení, organizoval sokolské výlety. Žádná významná národní událost se neobešla bez Sokola a hasičského sboru. Jan Plevač byl náčelníkem Sokola Letovice od roku 1896 s malými přetržkami až do roku 1919 a jeho starostou v letech 1923 – 1928. V roce 1902, kdy vznikla v Boskovicích samostatná sokolská Župa krále Jiřího, byl Jan Plevač zvolen jejím náčelníkem.
Hasičský sbor a sokolská jednota spolu velmi úzce spolupracovaly a podílely se na mnoha kulturních a společenských událostech. Jmenujme alespoň divadelní představení v přírodě Jan Výrava a Jánošík na Andělce v Kladorubech v letech 1934-1935, která byla mimořádnou kulturní událostí.
Jan Plevač byl i v občanském životě velmi činný. Od roku 1913 pracoval v obecní samosprávě a v letech 1928 – 1932 byl zvolen starostou Letovic.
Všechnu svoji činnost ve funkci starosty městečka, v hasičském sboru a Sokole zastával se svými znalostmi a rozhledem velmi svědomitě a zodpovědně. Službě pro veřejnost byl oddán tělem i duší po celý svůj život s tím, že všechnu svou činnost považoval vždy za svoji povinnost. V jeho působení v Letovicích je skryto neskutečně mnoho práce a píle – je to více než rozsáhlá životní náplň pro jednoho člověka.
Jan Plevač zemřel 28. května 1954 ve věku 82 let. Hasičský sbor a celá letovická veřejnost se s ním rozloučila ve staré hasičské zbrojnici pod kostelem sv. Prokopa, odkud byl převezen do brněnského krematoria.
Jan Plevač, kterého všichni znali pod jménem Jeňko, se zapsal nesmazatelně zlatým písmem do historie našeho města Letovice a je právem zapsán mezi občany, kteří přispěli k rozvoji a zviditelnění města Letovice.

Karel Synek

Foto: zdroj Karel Synek