JUNIOR HANDLING

Junior handling je soutěž mladých vystavovatelů, jejímž úkolem je připravit vystavovatele ve věku od 9 do 18 let na pozdější vystavování v kruhu. Ve skutečnosti je ale junior handling, dále už jen JH, mnohem složitější než běžné vystavování.
Rozhodčí zde posuzuje pouze předvedení, na exteriérových kvalitách psa nezáleží. Soutěžit se může se psem jakéhokoli plemene zapsaného v plemenné knize uznávané FCI (s podmínkou, že v případě vícedenních výstav musí soutěžící vystavovat psa v den posuzování jeho plemene). Pes nemusí být na výstavě posouzen. Soutěž se skládá ze tří kol: předkola, semifinále, finále. Soutěžící jsou rozděleni na dvě kategorie: mladší (devět až třináct let) a starší (třináct až osmnáct let).

Nejdříve se každý handler musí zúčastnit předkola, tzn. kdykoli během určitého časového úseku se dostavit ke kruhu pro JH (čas určený pro předkola bývá uveden v programu výstavy). Jakmile se u kruhu sejde dostatečný počet vystavovatelů (obvykle okolo pěti), rozhodčí začne posuzovat. Počet předkol závisí na počtu přihlášených. Absolvovat ho samozřejmě stačí pouze jednou. Důvodem většího počtu předkol je zlepšení podmínek pro handlery, kteří zároveň vystavují v kruhu a JH by jinak nemuseli stihnout. Všichni úspěšní účastníci předkol postupují do semifinále. V semifinále rozhodčí vybere tři nejlepší. Ti se poté v odpoledním finále utkají o první tři místa.

Hodnocení (maximum 60 bodů)

1) Soulad a spolupráce mezi vystavovatelem a psem (15 bodů)
Musíte si stále uvědomovat, že se psem tvoříte tým. Se psem také tvoříte harmonický obrázek a sehranost. Při posuzování psa NIKDY FYZICKY NETRESTÁME. Ideální je psa tiše chválit a povzbuzovat. Nezapomínáme také udržovat pejskovu pozornost, např. odměňování pamlskem. Vodítko je při předvádění jedním z vašich hlavních komunikačních prostředků se psem. Používejte ho s citem! Nikdy se psem necukáme ani ho neokřikujeme.
Největší pozor musíme dát na to, aby jsme psa při klusu neškrtili.

2) Správnost předvedení podle zvyklostí u jednotlivých plemen
a) v pohybu, b) v postoji (celkem 15 bodů)

a) Podle příslušnosti plemene se psem klušeme nebo jdeme rychlejší chůzí. Existuje mnoho figur. Nejzákladnější je chůze v kruhu. Pes musí být vždy mezi rozhodčím a vystavovatelem. Je-li tomu jinak, počítá se to jako zásadní chyba.
b) Výstavní postoj - pes ho musí na 100% zvládat. U každého plemene vypadá jinak. U psa jsme vždy narovnaní a vypadáme co nejvíce elegantně. Nezapomínáme také na úsměv!

3) Kontrola chrupu psa (5 bodů)
Během běžného posuzování v kruhu psovi zuby většinou kontroluje sám rozhodčí, při JH musí umět handler na požádání zuby ukázat. Většinou je to, když k rozhodčímu chodíte se psem na individuální posouzení. Ukazuje se jak skus, tak zadní zuby. Nejdůležitější je, aby handler svým tělem nebránil rozhodčímu ve výhledu. Samozřejmě se i zde hodnotí chování handlera ke psovi, takže jemně a opatrně! Pes by měl při prohlídce zubů zůstat stát ve výstavním postoji.

4) Předvedení psa ve skupině (5 bodů)
Posouzení psů ve skupině je poměrně zásadní věc. Vždy udržujte přiměřený rozestup mezi psy. Nevybočujte z řady.

5) Vyjádření příslušnosti psa k plemeni (5 bodů)
Vyjádření příslušnosti psa k plemeni. Je to při JH asi nejméně hodnocená část předvedení. Ještě jsem se nesetkala s tím, že by za to rozhodčí strhávali body. V praxi to znamená,
že pes by měl být čistý a upravený podle zvyklostí plemene. Jediný problém by mohl nastat u plemen, která vyžadují střihovou úpravu. Jinak samozřejmě exteriérové kvality psa nemají na hodnocení vůbec žádný vliv.

6) Vhodnost oblečení mladého vystavovatele (5 bodů)
Některé z vás jistě napadne, že záleží hlavně na předvedení, ale vhodnost oblečení nesmíme podceňovat. Žádný, byť sebelepší psík, nedokáže vyniknout za ušmudlaným páníčkem
ve sto let starých teplácích, které navíc ještě ani netvoří vhodný kontrast ke psu. Takže to znamená, že vystavovatel nikdy nesmí ladit s barvou psa. Nejlepší je vybrat oblečení v barvě
modré, červené či zelené.

7) Chování a znalosti soutěžícího (10 bodů)
V JH se také hodnotí znalosti a chování mladého vystavovatele. A na co se rozhodčí může ptát? Na jaké jsme výstavě, kolik má zubů dospělý pes, jaké známe skusy, do jaké skupiny vystavovaný pes patří, atd.

Můj názor na JUNIOR HANDLING:
Mě osobně JH velmi baví. Bohužel jsem se k němu dostala až minulý rok. Mou border kolii Ashley jsem proto začala připravovat. Učila jsem ji postoj, klusat nebo ukázat zuby. Trvalo
to necelého půl roku, než se to naučila. Učit jsem se musela samozřejmě i já. Ne vždy to bylo lehké a já jsem pletla vše dohromady, ale nakonec jsem to díky mým přátelům dokázala.
Chce to hodně trpělivosti a času. Je to zábava pro nás obě. Na výstavách potkáme vždy nové přátele a skvěle se pobavíme. A jaké je naše motto na výstavě nebo na jiných
závodech? "Ať tě strach z prohry nevyřadí ze hry." Z toho vyplývá, že našim cílem není vyhrát, ale zúčastnit se a zažít tu skvělou a akční náladu všech pejskařských akcí!

K Junior Handlingu by se dalo psát mnoho rad, ale z toho nejzákladnějšího je to asi vše.

V příštím čísle: "Psí tábor? Ano, i to je možné!!!"


Adéla Luňáčková