Integrovaný dopravní systém má pořád své mouchy

Vísky * Krátké, jasné otázky, dlouhé a výmluvné odpovědi. To přinesla debata na téma integrovaného dopravního systému mezi více než pětadvaceti starosty a starostkami obcí z regionu a zástupci organizace KORDIS, kterou minulé pondělí pořádala Škola obnovy venkova Vísky.
Společnost KORDIS JMK, tedy Koordinátor integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, zastupovali na semináři jednatel a ředitel Jaromír Holec, vedoucí dopravního oboru Jiří Horský i autor projektového řešení pro Boskovicko Jiří Hovorka. Přestože všichni přítomní zastupitelé obcí očekávali především panelovou diskusi a dostatečný prostor pro zodpovězení svých dotazů, čekala je v úvodu nezáživná, bezmála hodinová přednáška o společnosti KORDIS a genezi, tvorbě a významu integrované dopravy. „Cílem IDS je zpřehlednění linek, zavedení taktové dopravy - dopravy v pravidelných časových intervalech, a navýšení spojů i v době víkendů. Jeden z našich základních standardů je, že i ta nejmenší a nejzapadlejší obec musí mít v pracovní dny minimálně šest párů spojů a tři páry spojů o víkendech. Jen pro srovnání, například v kraji Vysočina se nehradí žádný ztrátový spoj, a tak tam o víkendu autobusy prakticky nejezdí,“ řekl mimo jiné během počáteční rozpravy ředitel KORDISU Jaromír Holec.
Netratíme na tom? Je systém spravedlivý? Je cílem základní obslužnost nebo něco víc? Jak to, že nereagujete na naše připomínky? To je jen několik z mnoha otázek, na které chtěli znát zúčastnění odpovědi. Přesto vývoj debaty chvílemi připomínal rozpravu, když jedni mluví o koze a druzí o voze. Autoři systému totiž tvrdí, že IDS vytvořili především pro cestující. Tomu podle nich odpovídá i výsledek, kdy v regionu skutečně jezdí více autobusů, než kdykoliv v minulosti. Představitelé obcí však mají pocit, že společnost odpočátku nebrala na vědomí jejich výhrady, a proto pak vznikly potíže. Starostům a starostkám také vadil postup a způsob jednání KORDISu.
„Loni na podzim jsme dostali materiály se seznamem zón a cenami za vzdálenosti. Po zavedení ale byly ceny úplně jiné, řádově o tři koruny vyšší. Týká se to obcí Horní Smržov, Roubanina, Deštná. To nebylo z vaší strany fér, nehledě na to, že jste nereagovali na maily a dopisy,“ řekl klidným tónem zástupcům společnosti starosta Horního Smržova Petr Poláček a položil první otázku: „Proč je rozdíl mezi zónami u nás a ve městě Brně? Dvě zóny ve městě jsou čtrnáct kilometrů, u nás to jsou na stejnou vzdálenost zóny tři. To se odráží i na poplatcích, když se jede například z Roubaniny do Skrchova, je to jen pět kilometrů, platí se 19 korun stejně jako do Letovic,“ řekl Poláček s tím, že s takovým stavem jsou obyvatelé nespokojeni, navíc jim vedení obcí ani nemůže vysvětlit, proč to tak je. „Teoreticky může nastat případ, že cestující, který jede sedm kilometrů, pojede přes 3 zóny. Je pravda, že ten tarif, tím že je zónový, je podstatně hrubší a že cestující, který jede na první zastávku nebo až na poslední v zóně, zaplatí stejně. Ale jsou zase jiné případy, kdy jsou jízdenky cenově výhodnější, nelze to brát jednostranně. Dokonce se u vás snažíme zóny zvětšovat, třeba zóny ve směru ze Šebetova do Letovic, aby doprava byla výhodnější,“ hájil KORDIS Jiří Horský.
Sudický starosta Miloš Kosička si s KORDISem už užil své. „Bavíme se o zónách, ale dosud jsem nedostal odpověď na to, co je to délka úseku. Pět nebo sedm kilometrů, dobře. Ale nakonec jsou úseky delší než zóny. Jak to funguje? Říkáte, že v Letovicích to nejde, a u nás to šlo. V globále ten systém není spravedlivý ani náhodou. Vadí mi vaše všeobecná argumentace, protože skutečnost je jiná. My jsme se s vámi hádali jak malí kluci o úseky dlouhé pět kilometrů a na druhé straně existují úseky dlouhé osm kilometrů,“ přispěl svou troškou do mlýnice.
„Úseky jsou proto, aby byla v regionu zavedena levnější jízdenka než je základní dvouzónová, třinácti korunová. Zpočátku jsme to nastavovali jako jízdenku za čtyři zastávky, to se neosvědčilo. Úseky jsou různě dlouhé, musí se to zhodnotit,“ přiznal ředitel Holec.
IDS nemá však řešit jen základní dopravní obslužnost. Jeho tvůrci dokonce hovoří o vytvoření konkurence individuální dopravy. Chtějí cestující přilákat. To odůvodňují tím, že se podařilo zavést i spoje mimo dopravní špičku. Systém ale neřeší, zda spoje vedou, kam lidé potřebují. Výsledná nabídka tak přináší komplikovanější a zdlouhavější cesty s přestupy. To je i případ obyvatel obce Vísky. „Převážná zaměstnanost pro nás je v Boskovicích. Přímý spoj nejkratší cestou jste nám zrušili. Z odpolední směny mají lidé jezdit přes Šebetov nebo Letovic. Můžu vám říct, že nikdo tak nejezdí. Všichni si pořídili auto a jsou za deset minut doma. I kdybyste vozili lidi zadarmo, tak je nepřesvědčíte, aby takto jezdili třičtvrtě hodiny. To je pak jednoznačně úbytek cestujících,“ polemizoval starosta Vísek Stanislav Kamba.
„Právě na základě této připomínky jsme však vytvořili noční linku s přestupem v Podolí, takže to spojení tam dnes je,“ namítl vedoucí dopravního odboru Jiří Horský. „Ale ten návazný spoj odjede dříve a lidé pak musí jít v noci z Podolí pěšky, protože ty návaznosti neplatí. To je další problém, dopravci to nectí,“ nedal se odbýt Kamba.
Rozdíl mezi tím, co se proklamuje, a tím, jaká je realita znepokojil také Petra Dvořáčka, starostu Vanovic. „Vy po nás požadujete, abychom vám dávali připomínky k jízdním řádům a podobně. Když to shromáždíme a odešleme vám to přehledně zpracované, ani neodpovíte. Žádná reakce, co pak máme lidem říct? I negativní odpověď je odpověď. My vám pošleme připomínku 16. března a vy pošlete 28. dubna mailem krátkou zprávu, že byly upraveny některé jízdní řády. A my ty úpravy zjistíme až v květnu ze samotných jízdních řádů.“
Připomínkám se prý KORDIS nevyhýbá a chce je řešit. To dokladovali svými vystoupeními i zástupci společnosti. „Řada připomínek je otázkou dalšího jednání. Jsme si jich vědomi, většina je reálná, akceptovatelná. Nebyli jsme je schopni všechny zapracovat do květnových změn jízdních řádů, protože požadavky od různých obcí jsou různé, často i protichůdné. Bude se muset najít kompromisní řešení,“ snažil se najít východisko Jaromír Holec.
Požadavky na zvýšení četnosti spojů totiž nejsou po vyhodnocení prvních měsíců při stávajícím počtu cestujících ekonomicky proveditelné. To znamená, že pokud se vytvoří jeden nový spoj, bude muset být zrušen jiný ze stávající nabídky. Navíc nesmí být narušen taktový cyklus. „Je třeba dodržovat hodinové intervaly autobusových linek kvůli návaznosti na vlaky. To není zrovna jednoduché. Podle informací od dopravců by problémy neměly být, vše bylo odzkoušeno předem. Bohužel se musí vycházet z toho, že vlaky musí projíždět po trati v určených dobách,“ připomenul Jiří Horský.
IDS odstartoval na Boskovicku 4. března, není v provozu ani tři měsíce. Všichni zúčastnění mají podle svých vyjádření zájem na jeho zlepšení. Na schůzce ve Vískách se shodli, že budou společně jednat. Trpělivým cestujícím tak zatím nezbývá než čekat. Ti ostatní už dávno jezdí autem.