IV. Ochrana spotřebitele

V předchozích článcích jsme se zabývali reklamací vady na zboží zakoupeném v obchodě. Tedy případy, kdy jedna strana – spotřebitel uplatňuje odpovědnost za vady na zboží vůči podnikateli, tj. vůči osobě, která se prodejem toho kterého zboží živí. Zjistili jsme, že občanský zákoník nám jakožto spotřebitelům poskytuje vůči prodávajícímu-podnikateli řadu oprávnění. Je samozřejmě na nás, jak tato práva, jež nám zákon dává, využijeme ve svůj prospěch. Občanský zákoník však nechrání spotřebitele jen v případě, že uplatňujeme vůči prodávajícímu odpovědnost za vady koupeného zboží, ale i v jiných momentech. Rovněž je třeba si uvědomit, že do vztahu s prodávajícím podnikatelem se nedostáváme pouze při uzavírání kupní smlouvy (koupě zboží), ale i například při uzavírání smlouvy o dílo. Smlouvu o dílo uzavíráme, pokud nekupujeme již věc existují, ale necháváme si věc teprve zhotovit (např. si necháme postavit dům). Pod smlouvu o dílo patří také případy, kdy si necháme nějakou věc opravit či upravit (např. oprava automobilu v autoservisu, oprava deštníku, vyčištění kabátu, apod.).
Občanský zákoník tedy, kromě speciálních práv kupujícího-spotřebitele vůči prodávajícímu-podnikateli, stanoví i obecnou úpravu týkajících se všech spotřebitelských smluv. Spotřebitelskou smlouvou je jakákoliv smlouva (kupní smlouva, smlouva o dílo, smlouva o půjčce, smlouva o úvěru atd. apod.), která je uzavřena mezi smluvní stranou spotřebitelem a podnikatelem – zákon ho označuje jako dodavatele.
Z jednotlivých ustanovení spotřebitelských smluv lze dovodit, že tyto smlouvy mají posílit postavení spotřebitele. Jejich úprava vychází především ze zásady, že spotřebitel má vůči dodavateli slabší postavení. Posílení postavení spotřebitele lze zejména vyvodit z ustanovení § 55 odst. 1 OZ, které stanoví, že smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Takže spotřebitelská smlouva, ve které by se podnikatel snažil spotřebitele znevýhodnit oproti zákonné úpravě, je absolutně neplatná. Navíc v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí podle § 55 odst. 3 OZ výklad, který je vždy pro spotřebitele příznivější.
Smlouvy mohou být uzavřeny i pomocí tzv. prostředků komunikace na dálku. Těmito prostředky komunikace na dálku se rozumí zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočítač a televizní obrazovka), elektronická pošta, faxový přístroj, televize (televizní nákup, teleshopping), ale i nákup zboží přes internet.
Především platí, že prostředky komunikace na dálku mohou být použity pouze v případech, že spotřebitel jejich použití neodmítl. Automatické telefonní systémy bez (lidské) obsluhy a faxové přístroje mohou být použity dokonce pouze se spotřebitelovým výslovným souhlasem. Při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku musí být spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty zejména informace o obchodní firmě, identifikačním čísle dodavatele, sídle právnické osoby a bydlišti v případě fyzické osoby, názvu a hlavních charakteristikách zboží nebo služeb, ceně zboží nebo služeb včetně všech poplatků, nákladech na dodání, způsobech platby, dodání nebo plnění, poučení o právu na odstoupení od smlouvy, nákladech na použití komunikačních prostředků na dálku a době, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.
Zvláště bychom chtěli zdůraznit, že pokud uzavíráme nějakou smlouvou pomocí prostředku komunikace na dálku (např. přes internet), máme právo od smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 od převzetí plnění. Spotřebitel si samozřejmě nemůže při koupi zboží přes internet toto zboží přímo osobně prohlédnout. Z toho důvodu má spotřebitel lhůtu 14 dnů ode dne, kdy mu je zboží dodáno, aby mohl od smlouvy odstoupit, což znamená, že je smlouva zrušena a strany si musí vrátit plnění. Spotřebitel je tedy povinen vrátit zboží, podnikatel je povinen vrátit celou kupní cenu.
Bez uvedení důvodu můžeme odstoupit od smlouvy rovněž v případě, že je spotřebitelská smlouva uzavírána mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele - zpravidla půjde o smlouvy, které jsou uzavírány u nás doma, kde nás podnikatel či jeho zaměstnanec navštíví. V tomto případě můžeme od smlouvy odstoupit ve lhůtě 7 dnů od jejího uzavření. V případě, že při uzavření smlouvy nedošlo zároveň k dodávce předmětného zboží či služeb ze strany podnikatele, lze od smlouvy odstoupit do 1 měsíce. Uvedené neplatí pouze v případech, kdy si spotřebitel objednal návštěvu podnikatele za účelem objednávky.
Důležité je upozornit na to, že lhůty pro odstoupení od smlouvy jsou v obou případech lhůtami hmotněprávními, takže nestačí pokud dopis obsahující odstoupení od smlouvy podáme na poště, ale dopis musí být i druhé straně doručen.


Mgr. Dušan Prušvic, advokát
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
Mgr. Čestmíra Sekaniny