III. Reklamace vady u věci zakoupené v obchodě

Dnešní článek se bude zabývat reklamacemi vady na věci zakoupené v obchodě. Tedy reklamacemi, se kterými se v praxi setkáme nejčastěji. Jedná se o případy, kdy vůči prodávajícímu uplatňujeme závadu na zboží, které je nové a na které je poskytována klasická dvouletá záruka.
Je přitom jedno, jestli předmětné zboží kupujeme přímo v kamenném obchodě, či někde ve stánku. V dnešní době je velice populární i koupě zboží přes internet. Důležitá je však pouze skutečnost, zda zboží kupujeme od podnikatele, který se prodejem předmětného zboží zabývá.
Každý z nás navštíví téměř dennodenně některý obchod (byť se jedná třeba o samoobsluhu). Ač si to možná neuvědomujeme, pokud si něco koupíme, uzavíráme zároveň i kupní smlouvu. Kupní smlouvu je možné uzavřít i v ústní formě a v důsledku uzavření kupní smlouvy vstupujeme s prodávajícím do právního vztahu, ze kterého vyplývá celá řada práv a povinností. Základním právem kupujícího je pochopitelně stát se vlastníkem (majitelem) koupené věci.
I když je tento článek zaměřen na reklamace vad, dovolíme si jednu krátkou odbočku týkající se právě nabytí vlastnického práva. Je užitečné vědět, že vlastníkem zboží se stáváme až okamžikem jeho převzetí. Jediná výjimka je při nákupu v samoobsluze, kdy se vlastníkem zboží stáváme až jeho zaplacením (tedy až poté, co jej zaplatíme u pokladny). Pochopitelně však, že pokud něco rozbijeme ještě před zaplacením, poškodíme věc, které je stále ještě ve vlastnictví samoobsluhy, a musíme tudíž vzniklou škodu samoobsluze nahradit.
Pro nákup zboží v obchodě je typické, že jsou ve zvýšené míře chráněna práva kupujícího-spotřebitele. Na rozdíl od obecné právní úpravy odpovědnosti za vady (tedy vztahu spotřebitel versus spotřebitel probíraném v minulém článku) je zde spotřebitel chráněn několika způsoby. Spotřebiteli poskytuje ochranu občanský zákoník ve zvláštních ustanoveních o prodeji zboží v obchodě, dále speciální ustanovení občanského zákoníku chránící každého spotřebitele (nejen při uzavírání kupní smlouvy) a dále mu rovněž poskytuje ochranu zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Zákon o ochraně spotřebitele patří do sféry veřejného práva, což znamená, že nad jeho dodržováním bdí státní orgány. A to především Česká obchodní inspekce nebo Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Nad dodržováním svých práv, které máme na základě kupní smlouvy, musíme však bdít sami. Pojďme si tedy říci, jaká práva máme.
Prodávající nám především odpovídá za to, že prodávaná věc je při převzetí: a) ve shodě s kupní smlouvou, b) že je bez vad. Termín shoda s kupní smlouvou je širší, než-li termín věc bez vad. Tedy i věc, která nemá vady, nemusí být ještě ve shodě s kupní smlouvou. Můžeme si představit, že si kupujeme nové auto s tím, že interiér vozu má být celý v jedné barvě. Vozidlo bude absolutně bez závad (tzv. „šlape jako hodinky“), ovšem nebude dodrženo ustanovení o vzhledu interiéru (např. palubní deska bude v jiné barvě než sedačky). I za této situace můžeme vůči prodávajícímu reklamovat, že zboží není ve shodě s kupní smlouvou.
Shodou s kupní smlouvou se tedy především rozumí, že:
- prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované (tedy výše uvedená dohoda o vlastnostech zboží). Zde bude samozřejmě základním vodítkem obsah námi uzavřené kupní smlouvy. (Pochopitelně, pokud tuto kupní smlouvou nemáme uzavřenu písemně, těžko se pak dovoláme toho, že palubní deska měla být ve stejné barvě jako sedačky);
- prodávaná věc má vlastnosti prodávajícím nebo i výrobcem popisované nebo na základě jejich reklamy očekávané. Zde se samozřejmě otevírá velký prostor pro reklamaci kupujícího. Každý z nás si jistě vybaví celou řadu reklam, které nám představují ten který výrobek jako dokonalý. My však po jeho zakoupení zjistíme, že taková sláva to zase není. Od 1. 1. 2003 se tedy můžeme dovolávat toho, že se jedná o vadné plnění, pokud zboží nemá vlastnosti, které jsme na základě reklamy očekávali. Je však na druhé straně nutné vycházet z toho, že v reklamě je určité přehánění běžné a průměrný spotřebitel s tímto počítá;
- prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti pro věc takovéhoto druhu obvyklé;
- prodávaná věc má jakost a vlastnosti odpovídající požadavkům právních předpisů (za právní předpisy však není možné považovat technické normy, musí se jednat o předpisy publikované ve Sbírce zákonů ČR);
- prodávaná věc má odpovídající množství, míru nebo hmotnost a odpovídá účelu, který prodávající pro použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá.

Vidíme tedy, že odpovědnost prodávajícího vůči kupujícímu-spotřebiteli je dosti široká. Prodávající neodpovídá pouze za to, že věc je bez vad, ale odpovídá i za to, že prodávaná věc je ve shodě s kupní smlouvou. Přičemž, aby věc byla ve shodě s kupní smlouvou, musí být splněny všechny výše uvedené požadavky.
V případě, že věc není ve shodě s kupní smlouvou, má kupující právo, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídající kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci, nebo její opravou. Není-li takový postup možný, může kupující požadovat buď přiměřenou slevu z kupní ceny nebo může od smlouvy odstoupit.
V případě, že věc má vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, řádně a včas odstraněna. Opět, není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit. Jestliže však věc má vadu, kterou nelze odstranit, má kupující právo na výměnu věci nebo může hned a bez dalšího odstoupit od smlouvy.
Odstoupením od smlouvy se celá kupní smlouva zruší. Následkem toho prodávající musí vrátit kupujícímu celou kupní cenu a kupující má naopak povinnost vrátit prodávajícímu předmět koupě.


Mgr. Dušan Prušvic, advokát
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
Mgr. Čestmíra Sekaniny