I podzim má své kouzlo

Při jedné zpáteční cestě ze Slovenska jsme jeli po bývalé silnici I. třídy č. 18, která byla naše nejdelší a vedla z Michalovců až za Příbram do Rožmitálu pod Tremešínem. Dnes je to z části silnice č. 150. Zcela náhodou jsme si udělali zastávku na okraji Boskovic. Nedaleko jsme zhlédli poutač „Ranč na konci světa“ 200 m. Vzpomněla jsem si na seriál z mládí, který v televizi probíhal. Tam byla horská chata, která se jmenovala Na konci světa a bernardýni.
Zvědavost nám nedala a šli jsme se tam podívat. Naději jsme si nedávali, byla polovice října za námi, sychravé podzimní počasí. Po sezoně, řekla bych.
Přivítal nás štěkot psa, za chvíli přišla paní Alena, jak jsme si přečetli jména na poštovní schránce. Hned vytáhla klíče a pustila nás dál, abychom si prohlédli koníky s dotazem, jestli nechceme čaj. Neodmítli jsme. Blížilo se poledne, v krbu praskal oheň, bylo příjemně, tak jsme dostali chuť na něco k jídlu. Přišel pan Staňa a řekl, že by nám mohl udělat v udírně makrely, ale že to bude trvat alespoň hodinu, neboť jsou zmrzlé v mrazáku na kost. Souhlasili jsme. Paní Alena nám navrhla, že se můžeme svést na koních. Vnučka byla z malého Emana nadšena a nechtěla z něho slézt. Potom ho alespoň vodila, když jsem se já pokoušela vylézt na Angeliku. Makrely byly hotové, ani nám nepřipadlo, že je to tak dlouho. Byly vynikající. Mají toho tady dost o co se musí starat! Koně, poníky, kašmírské kozy, srnečku. Není to jak auto, které můžete na zimu strčit do garáže a je to. Čas rychle utíkal a domů bylo ještě daleko. Po třetí hodině jsme se konečně rozloučili a vyráželi cestou k domovu. Už jsme nejeli po osmnáctce, ale na Brno a po dálnici skoro domů. Zastávka stála za to! I na podzim je u nás přece pořád krásně!

PS: V COOPu jsem zakoupila Vaše noviny, tak Vám to musím napsat. Nechci nikomu dělat reklamu, ale jestli si myslíte, že i ostatní bude zajímat, jak to u Vás ve městě skutečně vypadá, tak to zkuste třeba zveřejnit. Lidí, kteří dělají něco navíc je málo – víc je těch, kteří nás pořád okrádají…

Vladimíra Kořínková,
Tachov