Hvězdou utkání byl Honzek

Boskovice * Většinou o něm během zápasu ani nevíte. Poctivý dříč, který pokaždé odvede penzum černé práce i za ostatní. Jeho bojovnost je příkladná a velmi cenná. Tomáš Honzek se proti Kroměříži navíc prosadil i střelecky a to dokonce dvakrát. Vyrovnáním na konci druhé třetiny prakticky zlomil soupeřův odpor.

Vstřelení dvou branek jste si náležitě užíval.
Užil jsem si to. Je známo, že mnoho branek nedávám. Sice mám nějaké asistence, ale dvě branky jsem za těch pět let tady ještě nedal. Mám velkou radost i díky tomu, že jsme vydřeli vítězství.

Měl jste myšlenky i na hattrick?
Samozřejmě. Poslední minutu jsme se tlačili do útoku. Pavel Maksa střílel, já čekal před brankou na dorážku. Bylo to ale spíš z hecu, než že bychom se na to opravdu soustředili. Utkání bylo rozhodnuté, tak jsme si vyjeli.

Druhá třetina byla hodně psychicky náročná. Co vás patnáct vteřin před koncem donutilo přesprintovat celé kluziště a najet si na přihrávku?
Kroměříž nás hodně napadala, takže jsme se s útočníky dohodli, že se budeme více střídat. Útočník zaskočí za obránce a ten vyjede více do útoku. Nakonec nám to dvakrát vyšlo.

Několikrát proudily emoce na obou stranách. Vy patříte mezi ty, kdo nespravedlnost těžce nese, ale udržel jste nervy na uzdě.
Odehráli jsme čtyři nebo pět oslabení a to je strašně moc. Když člověku tečou nervy, musí se udržet, aby nepoložil celý tým. Je nutné si na to dávat pozor. V poslední době hrajeme hodně oslabení a otáčení zápasu nás stojí hodně sil.

Druhou branku jste oslavil pádlováním po ledě.
Bylo to v emocích. Viděl jsem to loni, když to předvedl Daniel Stanček. Ten také nedával mnoho branek, takže jsem ho chtěl napodobit a připomenout, co předvedl, když tu byl ještě s námi.