Galerie Domino vystavuje fotoobrazy Jaroslava Švece

Letovice * V prostorách letovické Galerie Domino začala v pátek sedmého února výstava fotoobrazů z dílny boskovického fotografa Jaroslava Švece. Před zaplněnou Galerií uvedl vernisáž předseda Klubu Moravských fotografů Jiří Sláma.
Na úvodní vernisáži se sešlo přibližně sto dvacet hostů. „Hodně mě to překvapilo. Byla to celkem nevhodná doba, protože ve stejný den se zahajovaly Olympijské hry, tak jsem čekal, že lidé zůstanou u televize,“ byl potěšený autor footobrazů Jaroslav Švec, jehož vystavovaná tvorba nemá přesně dané téma. „Co mě zaujme, to zkusím vyfotit. Nejsem vyloženě zaměřený. Každý si tak může vybrat to, co mu vyhovuje,“ prozradil. „Většinou vystavuji v rámci Klubu Moravských fotografů, ale to se výstavy účastní více autorů. Samostatné výstavy tak často nemám,“ doplnil.
Prodejní výstava bude v prostorách Galerie probíhat do druhého března. Otevírací doba je od pondělí do pátku v čase 9:00-15:00, v sobotu mezi 9:00-11:00 a v neděli pak 14:00-17:00.(Luke)

Autor fotografií:
jmenuji se Jaroslav Švec, narodil jsem se v roce 1955. Během docházky na základní devítiletou školu jsem absolvoval v tehdejší LŠU výtvarný obor pod vedením dnes známé malířky a kreslířky Marie Plotěné.
Poté se mi podařilo absolvovat ještě klasické humanitní gymnázium a pětileté studium na VUT v Brně, fakultě stavební, obor geodézie.
Fotografovat jsem začal už na konci základní školní docházky a tato moje záliba postupně přerostla v celoživotní koníček. Fotografování se věnuji tedy prakticky celý svůj život, nejprve jsem tak jako všichni pořizoval fotografie na klasický černobílý film 6x9, později černobílý a posléze barevný kinofilm a od roku 2000 fotím výhradně digitálně.
Fotím prakticky cokoliv. Kromě dokumentární fotografie, která mně vlastně nahrazuje životní kroniku, fotím krajiny, živou i neživou přírodu, zátiší, architekturu, lidi a život ve městě ale stále častěji a více mě oslovuje fotografie výtvarná, za což vděčím nemalou měrou významnému fotografovi, žijícímu nyní v Letovicích, panu Bohouškovi Kocinovi, s nímž mě pojí dlouholeté přátelství a od kterého získávám malý zlomek jeho obrovských výtvarných a fotografických zkušenosti.