Dvě nová centra Moravského zemského muzea

Od 1. ledna letošního roku jsou ve státní příspěvkové organizaci Moravské zemské muzeum ke stávajícím dvěma centrům - Centru slovanské archeologie a Centru kulturně-politických dějin 20. století ustavena dvě nová pracoviště, a to Centrum kulturní antropologie a Centrum humanistických studií. Vedle činností akvizičních, výstavních, edukačních a publikačních také rozšiřují vědecko-výzkumné aktivity muzea. Existence těchto center je zajímavým a odlišným dokladem aktivního vztahu státních příspěvkových organizací a vědeckých center. Obě centra jsou zařazena pod Historické muzeum Moravského zemského muzea.

Centrum kulturní antropologie
Základy vzniku dnešního Centra kulturní antropologie (CKA) MZM byly dány již před více než 60 lety, kdy se problematice mimoevropské etnologie a antropologického a archeologického výzkumu v širších kulturních a společenských souvislostech, v dnešním pojetí kulturní antropologie, MZM začalo systematicky věnovat zejména díky výjimečné badatelské osobnosti Jana Jelínka (1926 – 2004). Tento badatel s významným mezinárodním renomé mimo jiné v rámci MZM vybudoval novou výstavní budovu – Pavilon Anthropos. Od svého počátku Pavilon Anthropos rozvíjel dvě základní témata. Primárně informoval a zpřístupňoval aktuální výsledky výzkumu vývoje člověka, nejstarších lidských dějin a rozvoje počátků kultury ve starší době kamenné – paleolitu (stálé expozice svým zaměřením a rozsahem nemají v rámci střední Evropy konkurenci). Druhý cíl byl zaměřen na prezentaci mimoevropských kultur, která navazovala na výzkumy Jana Jelínka uskutečňované pod hlavičkou MZM v Africe, Asii a Austrálii. Toto kulturně-antropologické zaměření, podpořené nově získanými mimoevropskými sbírkami, dalo vzniknout na Moravě jedinému takto specializovanému pracovišti s mezinárodní působností. Vedle Náprstkova muzea Národního muzea v Praze je tato profilace jediná v České republice.

Pracovníci CKA odborně spravují sbírku mimoevropské etnologie (soubory australského domorodého umění, sbírky z oblasti Severní Ameriky, Asie, Afriky) a celek edukativního materiálu (kopie evropských paleoantropologických nálezů, kolekce kopií mimoevropského skalního umění ze Sahary, Austrálie, modely mimoevropské architektury aj.). Koncepčně se jedná o pracoviště, které vychází z euroamerického pojetí oboru kulturní antropologie jako integrální vědní disciplíny, využívající poznatků archeologie, fyzické antropologie a etnologie a dalších společensko-vědních oborů. V prezentační činnosti CKA navazuje na tradici úspěšných mezinárodních výstav vytvářených v MZM po roce 1989 (z největších Amerika země Indiánů - 1992, Hledání domova - Romové, tradice a současnost - 1999, Sahara - příběh Velké pouště - 2007, Africké loutky 2009, Svět tajemných Baltů – 2013; cyklus výstav „Velká světová náboženství“: Islám a jeho svět – 1995, Indie – bohové a lidé 1997, Čína - země tří učení – 2001, Východní křesťanství - 2003). CKA rozšířilo své odborné působení také do oblasti historie společenských a přírodních věd a do oblasti možností odborné antropologické rekonstrukce. V těchto oblastech CKA působí jak v rámci odborných výstupů
a publikací, tak také v rámci široce pojaté popularizace vědy.

Hlavními úkoly, které v současné době CKA rozvíjí, byla příprava výstavy „Umění australských domorodců“, zahájená 2. 2. 2016 v Oblastním muzeu v Mostě (v červnu 2016 bude prezentována v Muzeu města Ústí nad Labem). Ve spolupráci s předními kulturními antropology z FFUK připravujeme publikaci připomínající jak letošní nedožité výročí antropologa Jana Jelínka (90 let od narození 6. 2. 1929), tak desetileté výročí otevření Pavilonu Anthropos po rozsáhlé rekonstrukci (2006). Dalším ze zajímavých výstupů je antropologická rekonstrukce tzv. Princezny z Býčí skály, objevené již v roce 1872 Jindřichem Wanklem. Dochovaná lebka se stala jedním ze symbolů moravské archeologie a až po více jak 140 letech jsme se v rámci CKA pokusili realizovat časově i odborně velmi náročnou trojrozměrnou antropologickou rekonstrukci tváře, která bude prezentována veřejnosti v Pavilonu Anthropos. Dalším z plánovaných úkolů CKA je aktualizace
a modernizace stálé expozice Pavilonu Anthropos, rozšiřování, odborné zpracování a digitalizace sbírek. Z připravovaných výstavních projektů lze zmínit náročný mezinárodní projekt „Thrákové“, vznikající ve spolupráci s českou archeologickou expedicí v Bulharsku či témata vznikající ve spolupráci s Oddělením pravěké archeologie Předního východu ÚAM FFMU v Brně).
Sídlem CKA je pracoviště v Pavilonu Anthropos MZM, Pisárecká 5.

Centrum humanistických studií
Problematikou období renesance a humanismu se pracovníci Moravského zemského muzea v minulosti zabývali výběrově a na půdě několika specializovaných oddělení. V souvislosti s profilací pracoviště Památníku Bible kralické (dosud součást HM MZM) se v rovině akviziční, badatelské, ale i v rozměru mezinárodních kooperací, jeví jako účelné samostatné vydělení těchto činností a ustavení nového samostatného Centra humanistických studií.

Morava a Slezsko tvořily od druhé poloviny 15. století duchovně svébytnou oblast, v níž se vedle stýkání a potýkání se s „husitskými“ Čechami dříve a výrazněji nežli v západní části českého státu projevily vlivy italského humanismu. Přestože nástup protireformace po roce 1620/28 ukončil na Moravě (ne již zcela ve Slezsku) pluralitu křesťanských vyznání, neznamenal konec humanistického myšlení a přístupu ke světu obecně. Nastupující baroko vycházelo rovněž z humanistických myšlenkových základů.

Problematika období renesance, reformace a humanismu, jakož i raně novověkých kulturních dějin obecně, stojí v ohnisku pozornosti Centra humanistických studií, ustanoveného jako samostatné oddělení v rámci Historického muzea Moravského zemského muzea. Jde o odborné pracoviště, které současně spravuje příslušné muzejní fondy. Z nich je nutné zmínit alespoň dva nejdůležitější: jedinečný soubor starých tisků v Památníku Bible kralické v Kralicích a aktuálně zpracovávanou kolekci novokřtěnecké keramiky z jižní a východní Moravy, shromážděnou během dlouholetých archeologických výzkumů Jiřího Pajera. Praktické působení Centra humanistických studií je od počátku rozděleno mezi Brno a Kralice. Právě pro Kralice Centrum připravuje i akce zaměřené na připomenutí kulturního významu tohoto místa.

Hlavním úkolem, který na Centrum čeká, je spoluúčast při přípravě výstav a budování nových stálých expozic Moravského zemského muzea v Brně a Kralicích. K této činnosti se budou pojit další aktivity prezentační, badatelské a publikační. Na národní úrovni Centrum spolupracuje nejen s jinými paměťovými institucemi, ale také s univerzitními a akademickými pracovišti. Jeho přirozenými blízkými partnery jsou muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, v Praze a v Naardenu. V současné době rozvíjený projekt Komenského cesty se uskutečňuje v těsné spolupráci s evangelickými církvemi a samosprávnými orgány. Zahraniční kontakty Centra humanistických studií vedou nejen do Nizozemí, do Slezska či do Lužice, ale následně též na několik kontinentů, kde žijí lidé dodnes se hlásící k odkazu moravských bratří.

Centrum humanistických studií MZM hodlá také v nejbližší době předložit Poslanecké sněmovně ČR důvodovou zprávu k návrhu zákona pro uznání 19. července jako významného dne ČR - „Den jazykového pokladu“. Dnem 19. 7. 1564 je datována předmluva Jana Blahoslava k jeho vydání Nového zákona přeloženého z řečtiny do češtiny, prvnímu klíčovému dílu biblistickému
i lingvistickému, z kterého mimo jiné vychází i Bible kralická.

Kontakty:
Prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., vedoucí Centra humanistických studií: 515 910 401, 777 482 093,
e-mail: vvlnas@mzm.cz
Mgr. Petr Kostrhun, Ph.D., vedoucí Centra kulturní antropologie: 543 212 415, 737 542 550, pkostrhun@mzm.cz
Mgr. Eva Pánková – PR, 533 435 273, 606 738 098, epankova@mzm.cz