Problematika placení daní v souvislosti s dědickým řízením je řešena zákonem č. 357/ 1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který nabyl účinnost od 1.1. 1993, od té doby byl však mnohokrát novelizován. Velmi významně byl tento zákon změněn zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který nabyl účinnost od 1.1. 2008.
Dědická daň byla do českého právního řádu zavedena dnem 1.1. 1993 a nahradila tzv. notářské poplatky z dědictví, platné od 1.7. 1957.
Pro účely výpočtu daně dědické (ale i darovací a z převodu nemovitostí) jsou osoby rozděleny do tří skupin : do 1. skupiny patří příbuzní v řadě přímé (děti, vnuci, rodiče, pra- rodiče atd.) a manželé, do 2. skupiny patří příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety), manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a spolužijící osoby, které se zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele (např. druh a družka), do 3. skupiny patří ostatní fyzické osoby (z příbuzných sem spadají např. bratranci a sestřenice a osoby sešvagřené) a dále všechny právnické osoby.
Původně byl poplatníkem daně dědické každý, kdo nabyl majetek děděním, takže tuto daň platily všechny tři daňové skupiny.
Poté bylo nejdříve zrušeno placení daní u osob v 1. daňové skupině, a to po osobách zemřelých od 15.8. 1998, dědickou daň tedy od té doby neplatili zejména manželé ani děti.
Zákonem č. 261/2007 Sb. bylo u osob zemřelých od 1.1. 2008 osvobození rozšířeno i na osoby 2. daňové skupiny, takže podle nyní platného právního stavu platí dědickou daň pouze osoby 3. daňové skupiny. V této souvislosti je ale nutné zdůraznit, že dědická daň se vyměřuje vždy podle toho znění zákona, jaké platilo ke dni úmrtí zůstavitele. Takže u osob zemřelých do 31.12. 2007 bude dědická daň vyměřena i u osob 2. daňové skupiny a u osob zemřelých před 15.8. 1998 (některá dědictví mohou trvat i 10 a více let …) i u osob 1. daňové skupiny.
Základem daně dědické je cena nabytého majetku snížená zejména o
a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí,
b) cenu majetku osvobozeného od daně dědické,
c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele,
d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví (např. výplatu dědického podílu).
Sazba dědické daně činí do částky 1 mil. Kč 0,5 násobek daně darovací, která činí u osob zařazených v 1. daňové skupině 1 %, takže daň dědická činí 0,5 %, ve 2. daňové skupině 3 %, takže daň dědická činí 1,5 %, a ve 3. daňové skupině 7 %, takže daň dědická činí 3,5 %. Daňová sazba je progresivní, což znamená, že se zvyšujícím se základem se daň zvedá. Výše uvedené sazby se tak týkají pouze základu daně do 1 mil. Kč.
Kromě již uvedeného osvobození stanoví zákon i další osvobození, a to věcná (důvodem osvobození je charakter nabývaného majetku) či osobní (důvodem je osoba nabyvatele).
K věcným osvobozením můžeme zařadit osvobození od placení dědické daně z nabytí movitých věcí a finančních prostředků (hotovost, vklady na účtech, cenné papíry), a to do částky 20.000,- Kč, bez omezení potom při nabytí finančních prostředků zemřelého na základě smluv o penzijním připojištění.
K osobním osvobozením patří osvobození nabytí majetku děděním u některých zákonem určených subjektů, k nimž patří zejména stát, územní samosprávné celky a jimi zřízené příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy, státem registrované církve, politické strany, nadace atd. Všechny tyto subjekty se samozřejmě mohou stát dědici pouze na základě závěti zemřelé osoby.
Dědickou daň vyměřují finanční úřady, jejichž příslušnost se řídí místem posledního bydliště zůstavitele. Přiznání k dani se podává do 30 dnů ode dne právní moci konečného dědického rozhodnutí soudu. Na základě podaného daňového přiznání potom finanční úřad vyměří dědickou daň, která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení příslušného platebního výměru.
|
JUDr. Vladimír Macko,
notář v Boskovicích
|