Dcera Jaroslava Seiferta a Nobelova cena v Boskovicích

Boskovice * Jedinečnou příležitost spatřit na vlastní oči Nobelovu cenu za literaturu, kterou obdržel v roce 1984 Jaroslav Seifert, měli lidé z Boskovic a okolí. Boskovice se totiž staly po Praze druhým místem v republice, kterému se dostalo této cti. Význam okamžiku umocnila i skutečnost, že cenu přivezla sama dcera významného českého básníka Jana Seifertová.
Možnost prohlédnout si toto významné ocenění mělo ale jen několik desítek návštěvníků, kteří se zúčastnili vernisáže nově otevřené výstavy Muzea Boskovicka Charta 77 a její doba, doba a její Charta. Po jejím skončení Nobelovu cenu vystřídal předmět neméně zajímavý, kterým je svetr Václava Havla.
„Výstavou jsme chtěli připomenout třicáté výročí vzniku Charty 77. Což ale nebyl jediný důvod jejího vzniku. Myslíme, že je důležité přibližovat dobu nedávno minulou a věci, na které už se zapomíná,“ uvedl výstavu její autor Marek Junek. Ten spolu s náměstkem generálního ředitele Národního muzea Karla Ksandra vyjádřil radost nad tím, že si výstava našla cestu do Boskovic. „Těší nás, že po výstavě Poklady Boskovicka, která se uskutečnila v Lobkovickém paláci Pražského hradu, můžeme opět s Muzeem Boskovicka spolupracovat,“ sdělil Karel Ksandr.
Výstava Charta 77 a její doba, doba a její Charta přibližuje pomocí dobových autentických fotografií Ivana Kyncla období tuhé normalizace. K vidění je tu například originální text Charty 77, který Státní bezpečnost zabavila Václavu Havlovi či rekvizity spojené s bytovým divadlem Vlasty Chramostové. Možnost spojit výstavu se jménem Jaroslava Seiferta, jakožto jednoho z prvních signatářů, se tedy ideálně nabízela.
„Od chvíle, kdy tatínek obdržel Nobelovu cenu jsme žili ve velkém napětí. Zjistili jsme, že jsme odposloucháváni, je nám kontrolována korespondence a dokonce Státní bezpečnost fotila i lidi, kteří k nám chodili,“ přiblížila život rodiny Seifertovy po získání významné ceny Jana Seifertová.
Ta také za už tehdy velmi nemocného otce Nobelovu cenu ve Stockholmu převzala. „Do poslední chvíle jsem nevěděla, zda se nám podaří odjet. Nakonec pomohla až výzva švédského velvyslance,“ popsala Seifertová.
Podle dcery spisovatele zisk ceny všechny překvapil už z toho důvodu, že česká poezie je téměř nepřeložitelná. „Překládá se zejména beletrie, poezie většinou bývá předmětem zájmu odborníků. Ovšem po obdržení Nobelovy ceny se s překlady otcova díla doslova roztrhl pytel,“ dodala.
Jaroslav Seifert byl první český spisovatel, jenž obdržel toto významné ocenění. Na Nobelovu cenu za literaturu byli nominováni i čeští prozaici Jaroslav Vrchlický, Josef Svatopluk Machar, Alois Jirásek nebo Karel Čapek.