České korunovační klenoty

Jestli jste někdy slyšeli, že jste už propásli šanci a nikdo Vás nepojistí, patrně to bude proto, že jste buď po nehodě a za ty kosti Vám nikdo ručit nechce, nebo jste šikovně nemocní, nebo máte věk, no prostě, ujel Vám vlak. Nic si z toho nedělejte, nepojistitelné jsou totiž i věci, které jsou jinak úplně bez vad.

I věci dokonalé, krásné, mohou být kvůli tomu, že jsou nevyčíslitelné, také nepojistitelné. Takové máme i naše české korunovační klenoty z doby Karla IV. Je to tak trochu mystifikace. Původní je pouze koruna, další ze sady vlastní Vídeň, jablko a žezlo v Praze vypadá hezky, jako by patřily opravdu k sobě, a že patří, jenže byly zhotoveny v průběhu příštích věků, esteticky ale tak, že tvoří nádhernou kompozici a ladí spolu. Ostatně, nedivíme se, poněvadž spoustu klenotů z české země mají po světě ti, kteří měli historickou šanci se jich zmocnit ….tak třeba Švédi nám dodnes nevrátili lup z třicetileté války, universita v Uppsale se chlubí krásným kodexem, tzv. Codex argenteus.

Celá koruna má magickou sílu, je v ní uložen i trn z původní Kristovy koruny. Jak je to možné? Karel IV., kterého vychovávali na francouzském dvoře, totiž kamarádil s budoucím papežem a přátelé si vypomáhali po celý život. Veliká podpora papežského stolce, zasílání vzácných Kristových ostatků z archívu Vatikánu (dřevo kříže, celkem asi tři trny, provaz, hřeb, Longinovo kopí, Stefatonova houba, cennosti spojené s Kristovým umučením), papež Kliment VI. projevil svou štědrost, kterou by již v tomto století nikdo neobhájil.

Kameny, které jsme ve Vladislavském sále viděli již z dálky desítek metrů, zářily obrovskou silou, zlato ošetřené zvláštním postupem a chráněné speciálním světlem, působilo, jako by vystupovalo z vitríny přímo do prostoru, velikost toho všeho byla naprosto nečekaná, mnohé z drahokamů patří k největším na světě, i proto, že byly jemně vybroušeny do drobných fazet nebo jen dokonale vyleštěny a ponechány v původním neporušeném tvaru, byly z klenotnického hlediska samy o sobě dokonalé. Karel se jimi nechal korunovat v roce 1347 na českého krále, ale papež, dojatý jejich nádherou a silou, o nich píše jako historicky první osoba již rok před tím. Měl na nich osobní účast … pak, že v politice nejsou krásné vztahy. Koruna není zadlužená, to nám mohou například Angličané závidět. Koruna je zasvěcena patronu české země, svatému Václavu, chrání nás a po staletí stíná hlavy nepovolaných. Nebudeme je jmenovat, pokoj jim všem. Koruna mrazila a roztepala všechny, kteří oněmělí v úžasu nedokázali odtrhnout oči, teď jsme pochopili, proč tak dlouho stojíme. Na konci čekal každého zvláštní zázračný pozdrav dávných věků a vypadal čerstvě, mladě, nově, pozdrav Otce vlasti a možná i pozdrav z Říma od těch, kdo nám přáli a modlili se za naši zemi.

Šest hodin čekání, dojetí a zvláštní kouzlo celého Hradu nám asi navždycky zůstane v paměti, úcta a pokora čekajících byla také sama o sobě nečekaným a velmi silným zážitkem.
Fotografie s datem 23. dubna máme vystaveny na Spolužácích a kolují naší školou. Zveme Vás…

PhDr. Dana Brown,
Střední škola uměleckoprůmyslová a technická, Velké Opatovice