Centrum komplexních služeb v Kunštátě končí. Kontrola zjistila uvazování klientů či jejich zamykání

Kunštát * Centrum komplexních služeb pro rodinu a domácnost v Kunštátu končí. Částečně za to může i zpráva veřejného ochránce práv, který Centrum v závěru minulého roku navštívil. A zjištěné informace vůbec neodpovídaly důstojnému stáří. Ombudsmanka Anna Šabatová upozornila na prohřešky, mezi které patří i přivazování k posteli, či zamykání v budově.
Podle veřejně přístupné zprávy, kterou dvanáctého února letošního roku vypracoval zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček, se zařízení dopustilo několika prohřešků. Třeba, že žádná z osob starajících se o klienty nebyla zdravotnickým pracovníkem s odborností všeobecné sestry, či že zařízení není po materiální a technické stránce přizpůsobené pro pobyt seniorů a klientů s demencí, kteří mají kupříkladu problém rozpoznat svůj vlastní pokoj. „Během prohlídky byla v zařízení cítit moč a zápach exkrementů, třebaže personál prostory několikrát vystříkal osvěžovačem vzduchu. Značně neesteticky a zašle působily toalety,“ upozornil Křeček.
Ten kritizoval i absenci výtahu, protože většina klientů nebyla schopna budovu bez doprovodu opustit. Klienti neměli podle zprávy dostatečně zajištěno soukromí při používání sociálního zařízení. Personál také užíval opatření, která omezovala klienta v pohybu. „Byl zdokumentován případ přivazování klienta k posteli amatérsky vyrobenými fixačními pásy a existence ručně zhotovených postranic, které jsou napevno fixovány k lůžku a jsou nebezpečné svými hranami. Asistentka sociální péče vypověděla, že v minulosti byla klientka pro své neklidné chování zamčena na 24 hodin na jednom z pokojů,“ přiblížil.
Nyní celou věc prověřuje krajský úřad a zařízení hrozí až milionová pokuta. Krystina Chernei, ředitelka kunštátského centra, však nařčení odmítá. „Přivazování k posteli se týkalo jediného případu, kdy jsme použili fixační pás, nebyl tak rozhodně uvázán za nohy. A to jen proto, aby si nesedal, protože měl zavedený močový katetr a dvakrát si ho díky pohybu přetrhnul,“ vysvětlila ředitelka, která se zprávou ombudsmanky rozhodně nesouhlasí. „Psali jsme jí dopis, ve kterém jsme všechno vysvětlovali a prozradili, že vše bylo odstraněno. Ona reagovala, že jsme nerespektovali její námitky a začala celou věc medializovat,“ dodala.
Centrum komplexních služeb k prvnímu červenci letošního roku ukončilo svou činnost. A stalo by se tak zřejmě i bez tohoto incidentu. „Teoreticky ano. Netýkalo se to jen kanceláře ombudsmana, chodila na nás i falešná udání. Již jsme měli dost bojů s úřady. Tři roky poctivě pracujeme a každé dva měsíce jsme tu měli kontrolu. Tuhle šikanu nemáme proč nadále snášet. Já jsem narozená na Ukrajině, ale v Česku bydlím celý život. Je to diskriminace i kvůli věku, protože je mi třiadvacet let,“ myslí si Chernei. Všem klientům bylo zajištěno náhradní ubytování.
Podle ředitelky je však konce zařízení škoda. „Na rozdíl od státu jsme pečovali o všechny, kdo péči potřeboval. Umístili jsme u nás třeba paní z Újezdu u Boskovic, která neměla kde bydlet. Stejně jako další paní z Brna, která přespávala na nádraží. Místo toho, aby nás podporovali, čímž nemyslím finančně, protože jsme nikdy nic nechtěli, na nás tlačí. Kdyby nás alespoň nechali na pokoji,“ přála by si ředitelka, která byla znepokojena i přístupem médií, které kauza vyvolala. „Třeba Českou televizi jsme k nám pustili v dobré víře, zpovídali si klienty. Ale použili záměrně třeba jen jedinou větu. A když přišla další média, už s nimi klienti nechtěli mluvit, čemuž se ani nedivím.“
K podobným zařízením se negativně staví třeba Marie Sáňková, ředitelka Městské správy sociálních služeb v Boskovicích. Porovnávání obou zařízení neuznává. „Je v nich veliký rozdíl. My jsme registrovanou sociální službou, musíme naplňovat standardy kvality, mít zajištěný odborný personál a materiálně-technické podmínky. Zařízení v Kunštátu garantovalo klientům podle živnostenského zákona jen stravu a ubytování. Takto provozovaná zařízení pak nenesou žádnou odpovědnost za poskytovanou péči, kterou ubytovaným občanům jen alternativním způsobem a na jejich vlastní odpovědnost zprostředkovávají,“ upozornila. „ Myslím, že tento stav má velká rizika, pokud zařízení negarantují osobám závislým na péči bezpečnost ani kvalitu poskytované péče. Pokud chce někdo pečovat o tuto skupinu obyvatel, ať tak činí podle legislativy zákona o sociálních službách,“ dodala.