Bajkal, perla Sibiře - terapie sibiřskou přírodou

Autor článku: Dopisovatel, pro číslo 19/2012, vloženo dne 20.09.2012

[Stálý odkaz na článek]

pokračování z minulého čísla 18/2012

Následoval asi 70-ti km přesun do Listvjanky po široké a rovné silnici, kterou bychom mohli tady na Boskovicku závidět. Vůbec se mi nechce hovořit o tom, jaký byl na ní provoz, protože v porovnání se slavnou "silnicí smrti 1/43" byla tato po opuštění Irkutska téměř auto-prázdná. Pohodové cestování po Sibiři ... V Listvjance jsme se ubytovali v dřevěném domečku, a vyrazili na procházku poblíž jezera směrem k Limnologickému muzeu. Zúčastnili jsme se velmi zajímavé přednášky a prezentace, kde jsme se dověděli všechny důležité geologické, geografické a biologické zajímavosti, které jezero v sobě skrývá. Součástí prohlídky bylo také obří akvárium, ve kterém jsme mohli pozorovat všechny důležité vodní živočichy, včetně omulů, jeseterů a tuleňů Něrpa. Po návratu do domečku jsme vybalili plavky a hned jsme vyrazili vyzkoušet, jestli je voda v jezeře opravdu tak čistá a studená, jak se o ní říká. Pohled na jezero byl úchvatný. Až příště pojedu k moři, budu říkat, že je to tady skoro tak krásné, jak na Bajkale, pomyslel jsem si. Nedohledná vodní hladina neuvěřitelně modré barvy, krásné oblázkové pláže, mírné vlnky se převalují v podvečerních, přesto stále hřejivých paprscích sluníčka. Rodiny s dětmi užívající si pikniku na pláži, pár koupajících se. Nebylo na co čekat. Šup do vody, jsme přeci na Bajkale!!! Ono se lehce řekne, ale hůř udělá. Zvláště, když voda má opravdu teplotu někde mezi 4-5 stupni, jak nás upozorňovala paní domácí, když nás viděla, jak si to s plavkama a osuškama rázujeme k vodě. Byli jsme sice téměř v nejjižnější části jezera, ale paradoxně je tady voda, díky vodním proudům a dalším skutečnostem nejstudenější. Dali jsme pár temp a rychle ven, za pár minut znovu. Parádní osvěžení! Vyrazili jsme na večeři do blízké restaurace U Ozera. Dali jsme si typickou sibiřskou polévku sojlanku a omula, každý na jiný způsob, abychom mohli vyzkoušet tuto věhlasnou specialitu. A opravdu, hned na prvním setkání s omulem jsme se přesvědčili, že se máme na co těšit i po kulinářské stránce. Večer jsme nad mapou prošli plán celé tour, prodiskutovali všechny podrobnosti a se západem slunce jsme se ještě vydali na procházku do místního přístavu. Ve většině přístavů, které jsme viděli, je voda extrémně znečištěná odpadky, PET-lahvemi, zbytky ropných produktů a podobně. Tady nic, voda stále křišťálově čistá. A studená!
Po zmíněném časovém posunu jsme se nádherně vyspali a plni sil se probudili do pošmourného rána. Dnes je v plánu výlet Krugobajkalkou, takže žádný problém, co se počasí týká. Rychle jsme posnídali, vypili kávu a vyrazili do přístavu na první plavbu po jezeře směrem k železniční stanici s příznačným názvem "Bajkal". Jedná se o první stanici tzv. "Krugobajkalské železnice". Tato železnice byla začátkem minulého století vybudována jako část Transsibiřské magistrály v celkové délce cca. 90 kilometrů, která plnohodnotně fungovala až do poloviny 20. století, než se začalo s elektrifikací trati. V té době bylo rozhodnuto o vybudování trati novou, kratší cestou, část trati byla rozebrána a materiál použit na výstavbu této nové trasy. To, co zůstalo, dnes funguje jako technické muzeum pod širým nebem, samozřejmě největší na světě! Na celé trase dnes vozí vlak tam a zpět téměř výhradně turisty, kteří mohou vidět opravdové stavebně technické unikáty. Mezi stanicemi Bajkal a Sludjanka zůstaly zachovány stovky inženýrsko architektonických objektů - tunely, mosty, viadukty, podpěrné stěny a podobně. Náš vlak odjížděl až v 10.40 hodin místního času, měli jsme tedy dostatečný prostor si prohlédnout muzeum budovatelů a historie trati. Během vlastní cesty, která trvala až do pozdního odpoledne, jsme absolvovali množství zastávek u nejzajímavějších částí trasy. Vždy jsme dostali pestrý odborně historický výklad. Snad nejzajímavější bylo povídání o tom, za jakých podmínek a s jakou technikou byla stavba budována. V dnešní době se to zdá až neuvěřitelné. Po příjezdu do cílové stanice jsme poprvé uviděli tolik očekávané nádraží Sludjanka s údajně nejkrásnější nádražní budovou celé magistrály. Budova je totiž celá zbudovaná z bílého mramoru vytěženého v nedalekém lomu. Po výstupu z vlaku jsme byli ihned v obležení bábušek, které nabízely omuly, protože právě jen jejich je zaručeně ten nejlepší v celém Rusku! Ani jsme nepřemýšleli, a každý jsme si jednoho koupili. Byli jsme hladoví, a tato ryba je opravdu taková delikatesa, že nemá cenu nad koupí přemýšlet. Během svačinky jsme odehnali několik žebrajících opilých bezdomovců, zbytky ryb nakrmili hladové toulající se psy, a potom jsme se jeli ubytovat do místního komplexu, jehož součástí je turisticky velmi populární muzeum minerálů. Vybalili jsme plavky a vydali jsme se na další průzkum jezera. Bydleli jsme asi 3 km od břehu, byla to tedy nádherná procházka. Cestou jsme minuli prodejní trhy, na poště nakoupili pohlednice a po nadchodu přeběhli železniční nádraží. Během toho jsme napočítali celkem 25 kolejí, a to téměř všechny byly plně obsazeny vlaky. Každý vlak, to byly dvě lokomotivy vepředu, dvě lokomotivy vzadu a mezi tím minimálně 60-70 vagonů, každý o hmotnosti až 60 tun. Později jsme zjistili, že elektrifikace trati umožňuje přepravu vlaků o hmotnosti až 6.000 tun! Všechny vlaky měly podobný náklad - ropu, uhlí nebo dřevo. Sem tam se objevily stavební stroje z Japonska a Koreje, případně také kontejnery s produkty "made in China". Během cesty po břehu jsme s úžasem pozorovali, jak jednotlivé vlaky oběma směry vyráží k cílům po celém Rusku. Hodně zajímavá podívaná! Před skokem do vody jsme přemýšleli, zda bude stejně studená, jako včera. Byla, a byla možná ještě studenější, pokud je to vůbec možné! No nic, budeme si muset zvyknout. Večer v komplexu jsme se potkali s dalšími turisty, kteří mezitím přijeli a měli tvořit naši rodinu pro příští dny. I s Maksimem nás bylo nyní celkem čtrnáct - 3 z Česka a potom Rusové z Moskvy, St. Peterburku, Permu a Ulan-Ude. Další den byl volný program s možností koupání, návštěvy muzea minerálů, touláním se po okolí a relaxací v pravé ruské baňi před nadcházejícím odjezdem do pohoří Chamar Daban. Měli jsme tedy dostatek času se všichni seznámit u nezbytných stakančiků ruské vodky Kalašnikov.
Během volného dne jsme, kromě již uvedených činností, nakoupili potraviny na nadcházející výlet do hor. Během nákupu jsme také narazili na tradiční ruskou pochoutku kvas, mírně alkoholický nápoj vyráběný z kvašeného chleba, prodávaný z typických pojízdných barelů. Chuť nic moc, ale nejde to nevyzkoušet. Další zajímavostí bylo odpolední setkání se skupinou turistů, kteří sem na Bajkal přijeli z Permské oblasti na Urale. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nepřijeli vlastním autem. Cestovali sem téměř 5.000km napříč Sibiří. Další den dopoledne pro nás přijel gruzavik ZIL. Naložili jsme všechny naše věci a se skupinou mongolských dělníků jsme vyrazili po trase bývalé obchodní cesty do tajgy. Cílem byla meteorologická stanice Chamar Daban ve stejnojmenném pohoří a sousedící turbáza. Asfalt skončil pár metrů za vesnicí a začalo typické cestování po Rusku. Cesta, pokud se tato směs výmolů, kamenů, brodů a děr dá nazvat, nás pomalu vedla k místu, kde zmiňovaní mongolští dělníci pracují na takzvaném "Bajkal projektu". V praxi to znamená postupné budování turistických chodníků a mostů za účelem lepšího zpřístupnění krajiny pro turisty a tím jejich nalákání do zdejší nádherné přírody. Asi po hodině jízdy jsme dělníky i s proviantem na 2 týdny vyložili a pokračovali dále ještě asi půl hodiny. Potom nás ZIL zanechal vlastnímu osudu uprostřed tajgy. Naštěstí naše další cesta byla vyšlapána občasnými turisty a pracovníky meteorologické stanice, kteří tam do práce jezdí na koních. Během asi čtyř hodin intenzivního pochodu jsme vystoupali do výšky přibližně 1.400 m.n.m do turbázy. Cestou jsme se mohli kochat překrásnou sibiřskou přírodou a pokukovat po sluníčku, které tuto nádheru ještě zvýrazňovalo. Všude kolem neuvěřitelně zelené hory, spousty pestrobarevných květin, divoce se deroucí voda horské bystřiny spěchá do Bajkalu a do toho sibiřské břízy, borovice, modříny a tak pořád dokola. V turbáze jsme postavili stany, připravili večeři, krátce poseděli u ohně a přemýšleli, co nás zítra čeká na hřebenu hor. Tajně jsme doufali, že vydrží přízeň počasí, i když jsme věděli, že deštivé počasí je pro tento hřeben velmi typické a prší tady téměř denně. Díky nadmořské výšce již bylo znát i noční chlad.

pokračování v dalším čísle

fotografie k článku
1042 – cestování Krugobajkalkou
1105 – historická parní lokomotiva ve Sludjance
1183 – u jezera Bajkal
1223 – s mongolskými kamarády uprostřed Tajgy
1293 - pozdrav do Boskovic
1326 – na vrcholu Pik Černskogo 2.090mnm
1426 – turbáza Chamar Daban





Všechny články z tohoto čísla (19/2012):

Rubrika: Zpravodajství
Budou se vzdělávat o regionu
Cimrmani poprvé v kině
Čekali vyšší návštěvnost
Důrazné varování občanům!
Isarno zřejmě zachráněno
Jubilejní jarmark přilákal tisíce lidí
Lysičtí oslavili myslivecký triumf
Nová stálá expozice muzea otevřena
O investici rozhodnou lidé v anketě
Opraví lipovou alej
Opraví osadní výbor
Ovoce se příliš neurodilo
Po dvaceti letech konečně nový most
Provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 20. - 30. 9. 2012
První případ otravy metanolem
Přemýšlí jak nahradit kino
Rozšíří parkovací místa

Rubrika: Kultura
Elán The Best Of - koncert ve hvězdném stylu!
Guru Jára vystavuje na zámku
Herr Gott!_Zapomenutí sousedé - obraz zbožnosti německé minority
Kytarový koncert Lubomíra Brabce
Legendy art rocku poprvé v Mersey!
Pozvánka do CBM v Poličce - 65. UMĚLECKÝ SALON V POLIČCE
Pozvánka na Komixxx 2/2
V Galerii OK zazní jazz i blues
Výstava Barvy podzimu
Za měsíc se v klubu Mersey představí formace Ty Syčáci

Rubrika: Sport
Boskovická přípravka osmá
Cyklisté znají své vítěze
Další derby pro Ráječko
Do finále z druhého místa
Chtějí znovu do finále
Lidový triatlon v Boskovicích
Na Rousínov nestačili
Na Spartu nestačili
O aikido byl velký zájem
Pohár rozhodly penalty
Postup mezi ženy a maturita
Procházka čtvrtý v Ostravě
Uspějí vzpěrači na mistrovství?
Volejbalisté startují sezónu
Výsledky OFS Blansko - 5.kolo podzim 2012
Výsledky OFS Blansko - 7. kolo podzim 2012

Rubrika: Představujeme
Otázky pro starostu Doubravice nad Svitavou Pavla Krále

Rubrika: Černá kronika
Policie INFORMUJE

Rubrika: Napsali nám
BABYLONFEST 2012_Dny brněnských národnostních menšin
Bajkal, perla Sibiře - terapie sibiřskou přírodou
Bezplatným testováním už prošla téměř stovka vzorků destilátů a lihovin
BRNĚNSKÝ ŠIKULA_ III. ročník talentové soutěže pro děti
Cyklus besed na téma „NOVÁ“ RODINA
Češi přestali pít a začali recyklovat
Dvě akce Moravského zemského muzea
EL NINO a Eliška Bučková nazpívali kontroverzní duet
ELEKTROWIN odstartoval druhý ročník celostátní akce ŽELEZNÝ TÝDEN
Franta 2012 - XI. ročník - 8. - 9.9.2012
Hasiči pomáhají lidem se sběrem vysloužilých elektrozařízení
Hejtman předal pět zásahových vozidel jednotkám dobrovolných hasičů
Herce a producenta Tomáše Magnuska zatkla policie
Jihomoravský kraj dnes významně podpořil činnost Diecézní charity Brno
Jihomoravský kraj podpořil krajskou organizaci ČSTV
Jihomoravský kraj pomůže brněnskému Klokánku
Koulení kola z Lednice do Brna
Krajské zastupitelstvo jednomyslně schválilo podání ústavní stížnosti
Mezinárodní den epilepsie v Nemocnici Blansko
Noční prohlídky Svojanova měly úspěch
Nominace do ankety Alej roku 2012 vrcholí
Nová sušárna pomůže „ohroženým skupinám obyvatel“ i studentům
Nový závod přinese stovku nových pracovních míst
Ochotnické divadlo Svitávka připravilo pro děti příměstský tábor
Presentace přivaděče vody do Pamětic
Projekt Traditional and wild
Slavnosti lovu na Svojanově
Sokol slaví 150. výročí svého vzniku
Soutěž s rozhlasovými Toulkami
SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY - čtení na pokračování_díl 14
Toulky českou minulostí mají již 900 dílů
TRADIČNÍ KUCHYNĚ JESENICKÝCH HOR PROVONÍ ROZHLASOVÝ ÉTER
V Masarykově muzeu v Hodoníně byl instalován Eurozámek pro osoby se sníženou schopností pohybu
Vernisáž fotografií na zámku Letovice
Výstava ke 190. výročí G.J.Mendela