Areál kolem rozhledny a Jeskyně blanických rytířů se bude ucházet o dotace z EU

Rudka * Na dotace z Evropské unie mají v plánu v dohledné době dosáhnout provozovatelé Jeskyně blanických rytířů v Rudce. Ti chtějí zušlechtit celou plochu tamního lesoparku, v němž se kromě vyhledávané jeskyně se sochami spících blanických rytířů nachází také Burianova rozhledna Milenka. „Krok číslo jedna máme za sebou, základní projekt máme zpracovaný,“ netají se provozovatel areálu Zdeněk Popelka.
Brněnská architektka Eva Vágnerová řeší ve svém návrhu doslova každý kout dvouhektarového areálu v Rudce. „Stále tu jsou plochy, které jsou nevyužité, stávající porosty je třeba upravit a omladit, nevhodné kultury nahradit vhodnějšími. Vysadíme více listnatých stromů, založíme nové skalky a počítáme s vytvořením odpočívadel pro návštěvníky. Naší snahou je přiblížit se více k botanické zahradě,“ zmínil základní prvky Popelka s tím, že základní podoba lesoparku zejména v horní části areálu zůstane zachovaná, avšak smrkové monokultury budou částečně nahrazeny přirozenějšími listnáči. „Po dlouhodobém pozorování půdy ale víme, že ne všechny stromy a další rostliny, které bychom si tu přáli, tady porostou, protože v tomto svažitém terénu není možnost zavlažování. Veškerou vláhu zde tvoří dešťové srážky,“ poznamenal.
Tím však úpravy, jejichž odhadovaný hrubý rozpočet se vyšplhal na 2,7 milionů korun, nekončí. Samozřejmostí je bezbariérové řešení vstupu, do budoucna by měly za současnou vstupní budovou vyrůst nové prostory pro muzeum o historii areálu, expozici kunštátské keramiky a výstavy regionálních umělců. Přibližně v polovině areálu vznikne sad s původními odrůdami ovocných stromů, na své si přijdou dokonce i nevidomí. Pro ty bude vytvořena speciální bylinková zahrádka. „Nevidomí v ní chodí mezi květinami, které jsou vysoké až po pás. Mají možnost si na ně sáhnout a přivonět. Jedna taková zahrada už je v Brně,“ zmínil inspiraci provozovatel.
Neméně zajímavá bude také nová včelařská stezka, jejíž dominantou se stane více než sto let starý včelín z Kunštátska. „Včelín se nyní renovuje, je to klasická stará dřevěná stavba typu dřevníku, pozoruhodné na ní je, že má asi pět úlů, všechny domácí výroby a každý je jiný. Nebylo vůbec jednoduché takový starý kousek získat. Měli jsme jich vyhlídnuto více, ale vždy to dopadlo špatně. Buďto ten včelař umřel, nebo měl majitel zchátralé zbytky,“ uvedl dvaatřicetiletý Popelka a upozornil, že včelín nebude jen restaurovaným exponátem. „Bude to včelín se vším všudy, budeme tam mít včelstva, tedy i vlastní med. I další exponáty na stezce o včelařství by měly přibývat.“
Záměry Rudeckých jsou více než jasné. Ačkoliv projekt již začal svou administrativní pouť, vše je teprve v začátcích. Hovořit o tom, kdy a kolik peněz by bylo možno z evropských fondů získat je zatím předčasné. „Začíná kolečko obíhání a získávání razítek, čeká nás toho ještě hodně. Teď je to někde v Praze, čeká nás projednávání na životním prostředí, protože území je součástí přírodního parku Halasovo Kunštátsko. Na základě připomínek a doporučení se pak udělá finální podoba, se kterou se budeme snažit uspět při žádání o dotace. Teprve teď se bude v Bruselu rozhodovat, na co a v jakém množství dotace půjdou, takže je to otevřené,“ shrnul vyhlídky Zdeněk Popelka.
Areál kolem jeskyně Blanických rytířů začal vznikat společně s odhalením čtrnáctimetrové sochy prezidenta Masaryka. Řada vzácných dřevin byla v osmdesátých letech vykácena a v následujících létech okolí jeskyně i rozhledny velmi zpustlo. „My jsme místo přebírali v roce 1991, hned jsme museli začít něco dělat, protože to bylo opravdu zpustlé. Kromě původních velkých stromů, jako je například americká douglaska, která bude příští rok stejně jako areál slavit 80. narozeniny, tu nebylo nic. Jen křoviska, zarostlé záhony a plevel,“ zavzpomínal Popelka.
Od té doby je areál udržován a upravován standardním způsobem, každý rok v něm přibudou nové rostliny nebo sochy z pravidelných mezinárodních sochařských sympózií. Výraznější úpravu a omlazení potřebují zejména přestárlé smrkové porosty.