Anička Tichá – Prášková a Letovice

Letovice * V Letovicích v nejstarší části hřbitova u horní zdi je pomník s křížem z černé žuly, který je z velké části obrostlý břečťanem a na kterém je vytesán nápis :“ Zde v Pánu odpočívá předobrá matinka Anna Prášková choť správce panství“.
Anna Prášková, rozená Tichá, se narodila 26. dubna 1856 v Elčovicích u Volyně v rodině Aloise Tichého, ředitele panství ve Vlachově Březí (1829 – 1913). Z jeho prvního manželství s Terezií Šrámkovou z Plzně (1829 – 1858) se narodila Anna Tichá, další děti Alois a Marie zemřely v dětském věku.
Z druhého manželství s Gabrielou Buděšínskou měl Alois Tichý devět dětí. Z nich v přátelských vztazích k Janu Nerudovi, svému strýčkovi, byly : Terezie (narozena 1862), Vilemína (narozena 1863) a Gabriela (narozena 1865).
Otec Anny Alois Tichý a Jan Neruda byli bratranci, proto když v roce 1877 sestry Anna, Terezie a Vilma byly v Praze, kde doplňovaly své vzdělání, téměř denně se setkávaly s básníkem Janem Nerudou. S ním společně poznávaly pražskou kulturní atmosféru, on jim představil významné osobnosti tehdejšího uměleckého i společenského života v Praze. S Janem Nerudou poznaly také všechny zajímavosti a památky Prahy. Bylo to jedno ze šťastných období Jana Nerudy, kdy poznal svoji „Aničku milou“ ( jak ji vždy oslovoval v dopisech ), která se do strýce zamilovala vřelou láskou a on její city opětoval. V jejich vzájemném vztahu nešlo jen o chvilkové a povrchní dobrodružství. V neteřině blízkosti opouštěla básníka životní roztrpčenost a rozradostněn se vracel ke své tvorbě - půvabná Anička tak měla značný vliv na vznik některých Nerudových básní v Písních kosmických a Prostých motivech. O oboustranném, hlubokém a vřelém citu čtyřiačtyřicetiletého básníka a jeho dvaadvacetileté neteře podávají svědectví jen z části dochované Nerudovy dopisy Aničce, protože on její dopisy před svou smrtí spálil, a ani všechny jeho dopisy Aničce nebyly z rodinných důvodů zveřejněny. Stačí se však začíst do Nerudova básnického díla, abychom poznali, pro koho tlouklo jeho láskou naplněné srdce a kdo dal nový rozlet jeho básnickým silám a podnítil ho k vrcholné tvorbě. Anička si v letech 1881 – 1883 našla zaměstnání, byla učitelkou ručních prací v Brozanech a Doksanech. Byla velmi dovedná a oblíbená jak u učitelů, tak i školních dětí.
Rodiče Aničky známosti své dcery s Janem Nerudou nepřáli především pro značný věkový rozdíl a jeho časté nemoci. Také Jan Neruda si až příliš dobře po počátečním láskyplném vzplanutí uvědomoval tyto skutečnosti, i když dobře věděl, že jejich láska je oboustranná, veliká a vřelá. Na doporučení svých rodičů a upřímné schválení Janem Nerudou se Anna vdala bez lásky 27. listopadu 1883 ve Vlachově Březí za Vojtěcha Práška, hospodářského správce v Dubu. Podle svědectví její sestry Terezie to byl velmi smutný svatební den: „ ...bylo to k pláči, když u oltáře vedle svého ženicha klečela ta líbezná, ale moc smutná nevěsta....“
Vojtěch Prášek (narodil se v roce 1847 v Dubu u Vodňan a zemřel v roce 1925 v Uherském Hradišti) se s Annou přestěhoval do Vranovic v okrese Břeclav a v roce 1888 do Letovic, kde byl hospodářským správcem na zámku. Bydleli v barokní budově, pozdější lesovně, při vchodu do zámku. Obě jejich děti, které Anna velmi milovala, Emil a Ludmila, chodily v Letovicích do obecné školy. Syn MUDr. Emil Prášek (narozen 2. září 1884), byl profesorem a rektorem na lékařské fakultě univerzity v Záhřebu, kde v roce 1934 zemřel. Dcera Ludmila (narozena 16. ledna 1886) se provdala za JUDr. Františka Očadlíka z Litomyšle a zemřela v roce 1972.
Pozdní idealistická láska Jana Nerudy dala vznik nejen jeho vyjímečné básnické tvorbě, ale také hlubokému přátelství muže k ženě, přátelství, které bylo oběma, jak Janu Nerudovi, tak Anně Tiché – Práškové, v dalším životě oporou a povzbuzením, umocněné krásnými vzpomínkami na společně prožité chvíle, jak to dokládá pár dochovaných dopisů mezi nimi. Také celá Aniččina rodina udržovala čilou korespondenci se strýčkem i nadále až do Nerudovy smrti.
Jan Neruda, v jehož verších se zrcadlí básníkův život, jeho láska k národu, vlasti a lidu, se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české literatury. Zemřel náhle v Praze 22. srpna 1891 ve věku 57 let a 25. srpna byl slavnostně pohřben na Vyšehradě. Pohřbu se zúčastnila i Anna se sedmiletým synem
Emilem. Jan Neruda se nikdy neoženil a Anna byla největší láska v jeho životě.
Anna zemřela 28. června 1907 ve věku 51 let a odpočívá na hřbitově v Letovicích. Spolu s ní je zde pochován její manžel Vojtěch Prášek a jejich dcera Ludmila Očadlíková.

Pokud půjdete kolem hrobu Aničky Práškové, rozené Tiché, vzpomeňte si i na ni.

Karel Synek
foto Petr Švancara