ANO či NE větrným elektrárnám?

Větrné elektrárny představují velmi čistý zdroj energie, avšak jejich umístění má význam pouze v oblastech, kde průměrná rychlost větru přesahuje čtyři metry za sekundu. Zatímco v rovinatých evropských státech dnes můžeme často spatřit celé „háje“ větrných „stromů“, u nás je u o podobné rovinaté oblasti se stálým větrem nouze. Patrně proto mají investoři o vytipované lokality eminentní zájem. Zvláštním jevem je totiž právě fakt, že o výstavbu větrných elektráren v drtivé většině neusiluje samospráva ani samotní občané, kterým by na stavu okolní krajiny mělo záležet nejvíce, nýbrž soukromé firmy. Energie získávaná z větrných elektráren se totiž v současné době, kdy je možnost získání zajímavých evropských dotací, jeví jako velmi lukrativní obor podnikání. Pokud se developerským firmám navíc podaří přesvědčit vedení měst a obcí, aby celou akci zainvestovaly ze svého, je pořízení takové elektrárny „téměř“ za hubičku - výstavbu potom až z osmdesáti procent zaplatí peníze z Evropské unie.
Posouzení vhodnosti lokality z hlediska síly větru je však jen jedním z možných kritérií. Jsou tu totiž i další, penězi nevyjádřené aspekty: hodnota neporušené krajiny, atraktivita daného území z hlediska turistiky i kvality dlouhodobého života, viditelnost elektráren z bezprostřední blízkosti i z dalekého okolí a další...
Otázkou tedy zůstává, zda za nynějším rozmachem větrných elektráren v České republice stojí skutečně dobře míněný zájem o přírodu, nebo pragmatická snaha dobře si vydělat. Věřme, že ta druhá možnost není tou převládající.

Václav Stoupal