„Asi mně to dojde později,“ přiznává Vorlický

14.června * Sobotní turnaj mládeže se svým průběhem i počtem účastníků řadí mezi největší svého druhu v republice. Stojí za ním hlavně velká ochota a pracovitost všech, kteří se na jeho pořádaní podíleli. Od vedení klubu, až po desítky rodičů, kteří se zapojili, jak jen to šlo. Sobotní akci hodnotí koordinátor Jiří Vorlický.

Byl turnaj mládeže hlavní ukázkou projektu zaměřeného na mládež?
Do slova a do písmene bereme tento turnaj jako definitivní potvrzení a ukázku našeho krátkodobého cíle od nastartování projektu.

Jak ses cítil, když ses rozhlédl kolem sebe a viděl tu masu spokojených lidí a hlavně dětí?
Mně to dojde asi později. Jak před turnajem, tak po něm to bylo časově hodně náročné. Ale ten prvotní pocit byl nádherný. Jsem rád, že se vše podařilo.

Hodnotily turnaj kladně i ostatní celky?
Měl jsem možnost již v pátek večer krátce mluvit s rodiči z Pardubic, Mladé Boleslavi a Peček, kteří byli ubytovaní ve westernovém městečku. Již tehdy jsem začínal mít tušení, že vše vyjde na výbornou a v sobotu se to potvrdilo. Abych použil slova rodičů ostatních týmů. Jednalo se o velmi pěkný turnaj v nádherném sportovním i kulturním prostředí. Tato slova pro nás byla takovou třešničkou na dortu.

Objevily se však komplikace s účastí dvou týmů.
Dva dny před turnajem se ze dne na den odhlásily Sparta a Hradec Králové. Nakonec se nám podařilo sehnat Jihlavu, která je neméně kvalitní. Druhý tým jsme pak nahradili z vlastních zdrojů a postavili další družstvo. Musím ale poděkovat Vladimíru Chaloupkovi ze Zbrojovky Brno, který nám nesmírně pomohl se zajišťováním soupeřů a postaral se i o příjezd Jihlavy.

Vladimír Chaloupka se na organizaci podílel vlastně již od začátku.
Určitě byl jeho přínos velký, osobně hodně spolupracujeme. Lukáš (Lukáš Vorlický, pozn. redakce) za Brno i hraje. Na oplátku nám pak Brno vypomáhá tímto způsobem.

I Zbrojovka pořádá hodně mládežnických turnajů. Žádný takových rozměrů ale nedosahuje.
Takhle jsme to plánovali dlouho dopředu. Musím poděkovat trenérům, kteří našli pro tuhle akci pochopení. Většiny takovýchto turnajů v republice se účastní tak šestnáct týmů. My ale pořádali turnaj hned pro tři věkové kategorie, právě proto, že náš projekt je zaměřen na všechny hráče. Měl jsem obavy, zda to zvládneme. Vždyť startovalo 32 účastníků. Hlavním tahákem byla elitní skupina ročníku 2002. Tím ale nechci říct, že by kdokoliv z účastníků dalších skupin nemohl i v této uspět.

Generální ředitel OKL Bzenec Joe Pavel vypadal při úvodním proslovu doslova uchvácen. Zřejmě byl spokojen, že peníze jdou přesně tam, kam mají.
Přesně tak. Nejen generální ředitel, ale i další partneři viděli na vlastní oči, do čeho dávají peníze. A pro mě osobně byla útěchou slova pana Božetěcha Oujezdského (Autos Kunštát), Joe Pavla a Pavla Zatloukala (Stavkom), že tihle mladíci jsou budoucností nejen fotbalu, ale i celé společnosti. To hovoří za vše a přesně takto v klubu přemýšlíme.

Turnaj musel být pro organizátory hodně fyzicky náročný.
Jak fyzicky, tak psychicky byl turnaj velmi náročný pro všechny organizátory, kteří se na něm podíleli. Když pominu partnery, město Boskovice a všechny trenéry, tak se kolem něj pohybovalo kolem padesáti rodičů našich dětí. Každý jistě pochopí, že všechny vyjmenovat nemohu.

Jak dopadl turnaj po finanční stránce?
Finančně se nedá dívat jen na samotný turnaj, ale i kulturní část večer. A z toho pohledu musím akci hodnotit pozitivně, jelikož bychom neměli mít žádné ztráty. Naopak bychom měli skončit s mírným ziskem, takže proděleční tentokrát určitě nebudeme.

Pro účastníky z řad dětí byla připravena velká spousta cen.
K tomu musím podotknout i to, že jsme posledním týmům dali ty největší poháry. Už v tom je vidět určitá myšlenka a je potřeba ji stále rozvíjet. Každé ze 325 dětí dostalo stejný balíček s odměnami, každý tým dostal pohár. Jen vítězové navíc dostali ještě medaile.

Je ze strany hostů zájem o další podobné turnaje?
Krátce po konci turnaje jsem od rodičů a trenérů ostatních týmů slyšel, že za rok, znovu v tomto období, chtějí přijet znovu. Byli tu moc spokojeni.

A bude další turnaj nebo to byla jen otázka jednodenních oslav?
Určitě. Hodláme obdobné turnaje pořádat i častěji. Chceme zapojit i další kategorie, žáky a dorostence.

Hodně se polemizovalo, zda je lepší velký turnaj mládeže nebo turnaj mužů za účasti známých týmů?
To je o myšlení lidí. A tím nechci říci, že by mi jejich způsob vadil. Ale tady se musím vrátit k našemu projektu. Dříve se vše hrálo a dělalo jen pro vítězství. Fotbal je toho jasným příkladem. Ale my se snažíme vychovat novou generaci lidí, u kterých bude způsob myšlení daleko konstruktivnější a to nejen na hřišti, ale i mimo něj.

Turnaj zahájilo vystoupení mateřské školy Bílkova a vyvolalo velkou odezvu.
V našem klubu je nejvíce kluků z mateřské školy Bílkova, se kterou úzce spolupracujeme. Děti zde zlepšují prostorové vnímání, koordinaci pohybu. Postupně chceme zahájit spolupráci se všemi školkami v Boskovicích. Tímto jsme chtěli prezentovat práci paní učitelek Luďky Maškové a Ivany Havelkové a vyvolalo to výborný ohlas. Pohled na to, jak děti o tři roky starší, podpořily tanečníky, byl nádherný. Ukázaly, jak vypadá smysl pro stejnou věc. Původně jsme chtěli vystoupení nechat až na závěr, ale všichni už by byly moc unavení. Takhle to vyšlo náramně.

A přesto, že o výsledky tentokrát vůbec nešlo, domácí týmy se neztratily.
I konečné výsledky byly výborné. V hlavní kategorii jsme za sebou nechali třeba Ostravu, Olomouc, Slovácko nebo Mladou Boleslav. S Vítkovicemi a Slovanem Bratislava jsme prohráli o gól. Jasně nás porazila vlastně jen Zbrojovka, když byli hráči ještě nesoustředěni. V kategorii 2002 jsme nakonec místo původních dvou, museli postavit tři týmy. Tím se kvalita ještě více rozmělnila. Důležité ale bylo, aby si zahráli všichni hráči. Výsledky byly až na posledním místě. To je pravá podstata naší práce. U nás je fotbal opravdu hrou pro všechny.

To jen potvrzuje počet hráčů a rodičů, kteří se na turnaji podíleli.
Nechci, aby to vyznělo, že prezentuji jen svůj názor. Prezentuji myšlenky všech lidí, kteří se pohybují okolo našeho klubu a kterým patří velký dík nejen za tento turnaj, ale i celý rok. Opravdu nejde všechny vyjmenovat, protože by to byl obrovský zástup lidí. Děkuji tak všem partnerům, sponzorům, rodičům i městu Boskovice.